V prosinci roku 1988 postihlo Arménii rozsáhlé zemětřesení o síle 7. stupně Richterovy stupnice, stát v tehdejším Svazu sovětských socialistických republik. Na základě rozhodnutí Hlavní správy Sboru požární ochrany Ministerstva vnitra a životního prostředí ČR byla do města Leninakanu vyslána 78 členná jednotka českých hasičů. Hlavní zásahovou činností v Leninakanu byla záchrana osob ze zřícených objektů a další pomoc postiženému obyvatelstvu. Činnosti byly prováděny zejména v centru města a to v dosti složitých podmínkách. V té době se jednalo o ojedinělé vyslání české záchranné jednotky do zahraničí. Česká republika totiž do zahraničí poskytovala téměř výhradně finanční nebo materiální humanitární pomoc.
Historie specializovaného odřadu s jasnou koncepcí určeného pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin zřícených budov se začala psát až v roce 1999, tedy v roce, kdy svět soustřeďoval všechny dostupné záchranářské kapacity do oblastí postižených zemětřeseními v Turecku a na Tchaj-wanu.
Po cenných zkušenostech v roce 1999 bylo jasné, že Česká republika není na poskytování záchranářské pomoci do zahraničí připravena. Chyběla opora v právních předpisech, smluvní ujednání, dohodnutá a odsouhlasená pravidla a metodické pokyny, speciální technické prostředky, nebyl proveden výběr osob do záchranných jednotek, neprováděla se zvláštní odborná příprava atd. Nechybělo však nadšení řady lidí pro věc.
Pro zlepšení situace v oblasti poskytování pomoci do zahraničí bylo po výše uvedených akcích využito meziresortní vůle zabývat se problematikou zapojování sil a prostředků České republiky do mezinárodních záchranných operací a poskytování humanitární pomoci do zahraničí a situace se začala zásadně měnit. Vyvrcholením bylo přijetí zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Ten stanovil plnění úkolů v této oblasti. Zákon uložil Ministerstvu vnitra odpovědnost za rozhodnutí o pomoci a za její poskytnutí v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí.
Návazným nařízením vlády č. 463/2000 Sb. pak byla stanovena základní pravidla zapojování do mezinárodních záchranných operací.
Za zmínku stojí také materiál Zapojení České republiky do mírových a záchranných operací a humanitární pomoci, který byl schválen usnesením vlády č. 458 ze dne 9. května 2001. Na tento materiál pak navazovala celá řada dokumentů schválených Bezpečnostní radou ČR a vládou ČR.
Od roku 1999 bylo pro formování první specializované vyhledávací a záchranné jednotky využito sil a prostředků HZS hlavního města Prahy a to především vzhledem k jeho široké personální i materiální základně, návaznosti na mezinárodní letiště i základnu dopravního letectva Armády ČR, která byla schopna vyčlenit letecké prostředky pro přepravu humanitární pomoci.
Vzhledem k potřebě získání včasných informací o potřebě nasazení specializovaných záchranných jednotek v zahraničí, podmínkách v oblastech postižených katastrofou a koordinace při mezinárodních záchranných operacích je také důležité neustálé napojení řídicích struktur HZS ČR na mezinárodní organizace zajišťující koordinaci mezinárodních sil při mezinárodních záchranných operacích. Prostřednictvím MV-generálního ředitelství HZS ČR došlo také již v roce 1999 k napojení České republiky na Mezinárodní poradní skupinu pro vyhledávací a záchranné práce (INSARAG), v rámci níž jsou projednávána pravidla a metodické postupy pro všechny procedury při vysílání, transportu, přijímání a koordinaci mezinárodních sil při rozsáhlých katastrofách spojených se zřícením objektů a poruchou infrastruktury v postižené oblasti.
Důležitou složkou USAR odřadu jsou kynologové se speciálně vycvičenými psy pro vyhledávání živých osob ze sutin. Proto bylo potřeba přikročit k systémové práci s kynologickými organizacemi působícími na území ČR a k jejich využívání a dále k vytvoření podmínek pro vznik služební kynologie u HZS ČR.
Následovalo postupné vybavování členů předurčených do USAR odřadu osobními ochrannými prostředky a prostředky osobními potřeby a zajišťování technických a logistických prostředků pro USAR odřad z finančních prostředků HZS hl.m. Prahy a MV-generálního ředitelství HZS ČR.
S platností od 1. července 2007 dosáhl také HZS Moravskoslezského kraje akceschopnosti vyhledávacího a záchranného odřadu,USAR odřadu pro potřeby nasazení na území České republiky i v rámci mezinárodních záchranných operací.
Podrobnější informace o tomto odřadu naleznete v článcích následující kategorie.
Je třeba učinit také zmínku o názvu vyhledávací a záchranné jednotky, tedy USAR odřadu (USAR – z anglického Urban Search and Rescue = vyhledávání a záchrana v obydlených oblastech). Mezinárodně se několik let používalo označení SAR. Okolo roku 2002 však bylo v rámci pravidelných jednání Mezinárodní poradní skupiny pro vyhledávací a záchranné práce (INSARAG) rozhodnuto o upřesnění názvu na USAR z toho důvodu, že název SAR (Search and Rescue) byl používán zároveň pro službu pátrání a záchrany v případě zmizelých letadel, aby nedocházelo k záměně těchto dvou odlišných problematik.
Zdroj: usar.cz