Loučení po 33 letech služby

 

Jesenický hrdina srdcem i činy

V Jeseníku se uzavřela jedna výjimečná profesní etapa. Po 33 letech ve službě odchází do výsluhy velitel čety, který byl u všech klíčových událostí regionu – od smrtelných nehod až po ničivé povodně. Ve chvíli, kdy si naposledy sedal do kabiny zásahového vozu, netušil, že na něj čeká překvapení, které mu doslova vyrazí dech.

Odvážný profesionál, který odmítal kancelářskou práci, se během své kariéry stal nejen vzorem kolegů, ale i nepostradatelnou součástí jesenického hasičského života. Poslední výjezd měl být formální tečkou. Místo toho se proměnil v dojemný moment plný emocí, uznání a vtipně zakamuflované účasti sportovní hvězdy.
________________________________________

Když se sen potká s realitou

 

Poslední výjezd s tváří z plakátu

Vše začalo jako běžný poplach – hlášený požár na známé adrese. Nic neobvyklého pro zkušeného velitele. Až na to, že v zásahové Tatře s ním tiše seděl člověk, kterého dosud vídal jen v televizi nebo při zápasech ve WERK Areně. Kapitán hokejového týmu, kterému léta fandil, oblečený v hasičském stejnokroji.

Až během zásahu, kdy se "nový kolega" místo proudnice vytasil s hokejkou, padla maska a přišlo velké odhalení. „Byl jsem naměkko,“ přiznal později Michal. „Tohle se klukům povedlo. Strašně si toho vážím.“

Hokejový kapitán nepřijel sám od sebe. Společnými silami akci připravili kolegové hasiče, nemocnice i lidé, kteří dobře věděli, jak moc Michal sportem žije. A že zaslouží rozloučení, jaké se běžně nevidí.

 
________________________________________

Tisíce hodin v terénu

 

První zásah se spolužákem, poslední se sportovcem

Začalo to nenápadně v dětství. Po boku otce a dědy se mladý Michal zapojil do hasičského sportu. V šesté třídě poprvé ucítil kouzlo uniformy, která se mu později stala druhou kůží. A i když první ostrý výjezd znamenal smrt jeho spolužáka při dopravní nehodě, nezlomilo ho to. Naopak. Stal se z něj muž, který chce být tam, kde jde o život.

V Jeseníku zasahoval u všech zásadních mimořádných událostí posledních desetiletí. Od ničivých požárů, přes výbuch v lázních až po dramatické povodně. Ty poslední, loňské zářijové, byly jedny z nejnáročnějších. Jeho tým tehdy zabránil zatopení klíčových prostor nemocnice a umožnil pokračování léčby pacientů na ARO. Za tento čin byl oceněn v celostátní anketě Hasič roku.
________________________________________

Skromnost, která inspiruje

„Pomáhat je naše práce“

Přes všechna ocenění a zážitky zůstává Michal nohama na zemi. „Tohle neděláte pro medaile. Pomáhat lidem je naše práce,“ říká s klidem člověk, který zasahoval i tam, kde jiní váhali.

Kolegové o něm mluví jako o hasičovi s velkým H. Muži, který nikdy nezapomněl, proč tuto práci dělá. A který byl ochoten riskovat zdraví i život, aby zachránil jiné. Jeho zkušenosti, předané dál mladším kolegům, tvoří základ, na kterém se bude stavět ještě dlouho.
________________________________________

Symbolické předání štafety

 

Konec jedné etapy, začátek další

Když na stanici naposledy sundal zásahovou výstroj, nebylo to definitivní rozloučení. Michal zůstává v kontaktu s jednotkou, bude i dál radit a možná se objeví jako trenér mládeže v hasičském sportu. Jeho duch, profesionalita a klid v krizových chvílích budou v Jeseníku ještě dlouho rezonovat.

„Ztrácíme nejzkušenějšího člena,“ říká jeden z jeho nadřízených. „Ale získáváme do života inspiraci, která přesahuje svět hasičů.“

A že i hokej může být součástí takového příběhu, ukázala právě poslední jízda. Spojení odvahy, skromnosti a poctivého fanouškovství dalo vzniknout momentu, na který se nezapomíná.
________________________________________

Dědictví, které se nepřepíše

 

Děkujeme, veliteli

Odchází do civilu, ale jeho stopa v jesenickém hasičském sboru zůstane nezaměnitelná. Nejen v paměti kolegů, ale i ve stovkách zachráněných osudů, v příkladu pro nové generace. Michal Gajdoš nebyl jen velitelem čety – byl a zůstává symbolem služby, jaká se dnes už často nevidí.

Z jeho posledního výjezdu se stala oslava lidskosti, solidarity a upřímné radosti. A přestože už příště nevyskočí při poplachu do zásahového vozu, bude u toho – v srdcích těch, které inspiroval.

Děkujeme, pane veliteli. Byla to jízda.
________________________________________

Vážený pane Gajdoši,

jménem celé redakce portálu Hasiči.cz Vám ze srdce děkujeme za více než tři desítky let obětavé a nezištné služby. Vaše odvaha, nasazení a věrnost profesi jsou inspirací pro celé hasičské společenství.

Do další životní etapy Vám přejeme pevné zdraví, radost, klid a mnoho krásných zážitků.

S úctou a vděčností,
redakce Hasiči.cz

Autor: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj: por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí  HZS Olomouckého kraje
Foto zdroj: HZS Olomouckého kraje - poskytnuto HZS ČR