15. února 1935 hořely sklady hořlavin Thurm a Beschke v pražských Vysočanech

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. O pravdivosti přísloví se důkladně přesvědčili zaměstnanci fy Thurm a Beschke v Praze Vysočanech 15. února 1935.


 
Je krátce před polednem. Najednou se rozezněly sirény, zvuk nevěštil nic dobrého. Ze skladiště hořlavin v zadní části továrního traktu se vyvalil hustý kouř a vyšlehly plameny. Začala hořet továrna na laky.



V tu chvíli už drnčely telefony na pražské ústřední hasičské stanici a na policejních služebnách v okolí Harfy, kde se ohnivé divadlo odehrálo. Jedním z volajících byl i tehdejší ředitel Velké operety Hugo Kraus. Malá poznámka, divadlo Velká opereta se později přejmenovalo na Divadlo Jiřího Wolkera, nyní Divadlo v Dlouhé třídě. Tak je jasné, kde divadlo je. Avšak zpět do továrny.



Že to nebude snadné sousto, dokazovalo několik údajů. Ten den bylo stočeno na tři sta barelů s acetonem a jinými hořlavinami. Ve skladu se nacházely barely s oleji, benzinem, našla by se tu i slušná zásoba vysoce hořlavých pryskyřic.



Vše, co bylo připraveno k výrobnímu zpracování, se ocitlo náhle v plamenech. Během několika málo minut od vzniku požáru už začaly barely vybuchovat. Sudy létaly vzduchem na značnou vzdálenost. To už ale byla na cestě hasičská pohotovost v čele s požárním radou Wagnerem a velitelem Veseckým. Prvním úkolem hasičů bylo zamezit rozšíření plamenů na hlavní výrobní trakt. Zaměstnance se podařilo včas dostat do bezpečí za cenu ztráty osobního majetku. Kdo by však v tuto chvíli myslil na svůj zimník?



Požární útok byl veden právě od zadní části hořícího skladu a skutečně se podařilo omezit oheň pouze na hořící skladiště. Dál se plameny nedostaly. Žár ovšem byl natolik velký, že se museli hasiči chránit pytli namočenými ve studené vodě.



Razantní útok osmi proudy nakonec slavil úspěch, i když vítr hrozil rozšíření požáru. Pražští hasiči si vedli nadmíru srdnatě a požár omezili opravdu jen na skladiště. Oheň si vybral i daň na životech, uhořeli dva psi. Kromě poničeného skladu shořelo i osobní auto a několik manipulačních vozíků. Aby mohly nerušeně přijíždět posily, tramvajová linka č.5 končila na Harfě, dál se pro tu dobu nejezdilo.

Ještě před hasiči se k ohni dostavili zvědavci z širokého okolí. Ona to byla docela slušná pastva pro oči. Kouř, plameny, občas nějaký ten výbuch, konvoje hasičské techniky. Kdyby nešlo o holé životy, mohlo to být obstojné zpestření polední nudy. Na pořádek dohlížela vysočanská policejní pohotovost, vedená policejním radou Güntterem. Pražským profíkům přijely na pomoc dobrovolné hasičské sbory z Proseka, Vysočan, Hostivaře, Hloubětína. Kde jsou dnes tyto sbory? Také se dostavily tovární sbory z ČKD a továrny OSA.
Ke ztrátám na lidských životech nedošlo, zranil se pouze cvičitel Jiránek a dva místní tovární dělníci. Škoda dosáhla milionové výše, byla však zcela kryta pojištěním. Je zajímavé, že i při tak velkém požáru provoz továrny příliš neutrpěl. Po několika hodinách sbalili hasiči svá náčiní a tiše se odporoučeli. A místní mohli probírat nevšední zážitek.
npor.Milan Krchov
 
Zdroj:
Tiskový odbor HZS Praha,
Foto. HZS Praha