Václav Prokop Diviš se narodil 26. března 1698 a byl znám jako kněz, přírodovědec, léčitel, hudebník a zejména jako vynálezce.
První pokusy se statickou elektřinou realizoval Diviš v Příměticích u Znojma, kde byl farářem v kostele sv. Markéty. K experimentům si zhotovil přístroj zvaný „elektrum“, což byla skleněná koule upevněná k dřevěné hřídeli, jejímž otáčením a třením o polštář z telecí kůže získával elektřinu.
V roce 1750 byl vyzván, aby své pokusy demonstroval přímo před zraky císaře Františka Štěpána I. Lotrinského a císařovny Marie Terezie. Ti byli jeho ukázkami nadšeni a věnovali mu zlaté medailonky se svými podobenkami.
Skutečnost, že v roce 1753 byl při pokusech zabit bleskem profesor Georg Wilhelm Richmann, vyprovokovala Diviše k sepsání pojednání o svádění elektrických výbojů z mračen do země a zaslání Akademii věd do Petrohradu k posouzení. Akademie, bohužel, nevěnovala Divišovým teoriím patřičnou pozornost, neboť pojednání nebylo napsané vědeckým jazykem a začínalo citáty z bible.
Prokop Diviš se rozhodl postavit svůj meteorologický stroj, který měl trvale vyrovnávat napětí mezi nebem a zemí, a tak odvracet samotný vznik výboje. Základem stroje byl vodorovný železný kříž umístěný na čtyřicetimetrovém stožáru. Ramena kříže byla doplněna dalšími tyčemi s 12 kovovými krabičkami, ve kterých byly uloženy vrstvy železných pilin a 400 kovových hrotů čnících k obloze. Celá konstrukce byla vodivě spojena se zemí třemi řetězy. Slavnostní vztyčení přístroje proběhlo 15. června 1754 a přístroj samozřejmě fungoval jako bleskosvod. Jedna kopie tohoto přístroje dnes stojí vedle rodného domku Diviše a druhá u Divišova divadla v Žamberku.
Pozorování vlastnoručně sestaveného přístroje prováděl Diviš při každé bouřce a výsledky sepsal do rozsáhlého pojednání „O podstatě atmosférické elektřiny“, které věnoval Marii Terezii.
V roce 1759 postihlo celou střední Evropu nebývalé sucho. V Příměticích se vesničané domnívali, že pravou příčinou sucha je Divišům bleskosvod a konstrukci zničili.
Václav Prokop Diviš sestrojil ještě unikátní strunný nástroj „Zlatý Diviš“, kde elektřina měla čistit zvuk strun. Statickou elektřinu využíval též k léčebným účelům, např. k léčení různých forem ochrnutí, revmatismu a křečí.
Prokop Diviš zemřel 21. prosince 1765 v klášteře v Louce u Znojma a je právem řazen mezi české vědce světového významu.
Vynalézání bleskosvodu se ve stejné době jako Diviš věnoval i americký vědec a státník Benjamin Franklin, který postavil svůj přístroj ve Filadelfii v roce 1760 na základě jednodušší a správnější myšlenky svést blesky na neškodné místo a zabránit vzniku výbojů.
Co je to vlastně blesk?
Blesk je silný elektrický výboj vzniklý v atmosféře. Úder blesku lze chápat jako zkrat mezi mrakem a zemí, kdy se výboj sestupující z mraku setká s výbojem ze země. Takový výboj o několika desítkách tisíc ampér a teplotě tisíců stupňů Celsia může nejen způsobit požár, ale kvůli tzv. přepěťovým impulsům zapříčinit i značné škody na elektrických přístrojích. Jsou zaznamenány i případy, kdy po zásahu bleskem došlo k rozsáhlým průmyslovým haváriím.
Jak ochránit domácnost před bleskem?
V první řadě je nutno mít v pořádku hromosvodní soustavu. Hromosvod slouží především jako vnější ochrana budov před poškozením bleskem a jinými nežádoucími účinky bleskového proudu.
Hromosvodní soustava funguje následovně: jímací tyč zachytí přímý úder blesku do objektu, bleskový proud je bezpečně sveden pomocí systému svodů do uzemňovací soustavy, která ho rozvede v zemi. Za podmínky, že je uzemnění správně zapuštěno do země a dostatečně odizolováno od samotné budovy, pak v zemi dojde k bezpečné neutralizaci blesku.
Stejně jako všechny zařízení mající souvislost s elektřinou, musí být každá hromosvodní soustava udržována v provozuschopném stavu a procházet pravidelnou revizí. Ta by měla být provedena licencovaným revizním technikem přinejmenším každých 5 let u běžných objektů, v případě více rizikových budov (kde např. hrozí nebezpečí požáru a výbuchu) pak jednou za dva roky. Revize se rozhodně vyplatí, protože pokud není hromosvod v pořádku, je to pro objekt i jeho obyvatele nebezpečnější, než kdyby tam žádný hromosvod nebyl.
Hromosvod musí být povinně nainstalován na ty budovy, kde by mohl blesk ohrozit život a zdraví osob nebo způsobit značné majetkové škody. Jedná se například o bytové domy, školské či zdravotnické budovy, průmyslové objekty, stavba na návrší atd.
V roce 2017 způsobil blesk celkem 115 požárů, z čehož 24 požárů bylo v objektech bez hromosvodu a 7 požárů v objektech, kde hromosvod nebyl zcela v pořádku.
Preventivně výchovné články na téma ochrana člověka před bleskem:
http://www.hzscr.cz/clanek/jak-se-chovat-behem-bourky-a-jak-ochranit-obydli-pred-uderem-blesku.aspx
Zdroj informací a fotografií: https://cs.wikipedia.org
26. 3. 2018 Michaela Franclová HZSCR