Není to film. Není to reklama. Je to realita, která se odehrála 17. května 2025 v srdci Berlína. V den, kdy se na start jednoho z nejtěžších fyzických závodů Evropy postavily stovky hasičů z devíti zemí světa, dva muži z Jablonce nad Nisou opět přepsali dějiny. V plné výstroji, s maskou a dýchacím přístrojem na zádech, vystoupali Zdeněk Vrána a Vojtěch Prášil do 39. patra výškové budovy na Alexanderplatz – a doběhli si pro zlato. Podruhé za sebou. A tentokrát ještě rychleji.
Výstroj, pot, ocelová vůle
Berlin Firefighter Stairrun není jen závod. Je to zkouška fyzické výdrže, psychické odolnosti a týmového ducha. Představte si to: betonový mrakodrap, 110 metrů převýšení, nekonečné schodiště bez odpočinku, a to všechno v kompletní zásahové výstroji. Žádné výjimky. Třívrstvý zásahový oděv, těžké boty, helma a aktivní dýchací přístroj. Kilogramy navíc. A k tomu jediné pravidlo – dvojice musí zůstat pohromadě. Celou trať. Žádné předbíhání, žádné vzdálení se o víc než na délku paže.
.jpeg.aspx?width=280&height=444 "4-Foto-z-Berlina-(1).jpeg")
.jpeg.aspx?width=321&height=444 "3-Foto-z-Berlina-(1).jpeg")
Zdeněk Vrána a Vojtěch Prášil tuhle výzvu zvládli s bravurou. Nejenže ve své kategorii oldies dominovali, ale v celkovém pořadí obsadili famózní čtvrté místo mezi 355 dvojicemi. A jejich čas? Neuvěřitelných 6 minut a 28 vteřin. O téměř šest sekund lepší než loni. V podmínkách, které by běžnému člověku vzaly dech už po prvních patrech.
Závod, který začíná dávno před startem
Úspěch takového kalibru ale nevzniká přes noc. Za blyštivou medailí a potleskem stojí měsíce poctivé přípravy. Trénink na skokanském můstku pod Ještědem? Ano, tam, kde běžní lidé sotva vylezou pěšky. Cvičná věž v Jablonci? Desítky výběhů s plnou zátěží. Společné tréninky, individuální běhy, schody, dřina, a hlavně vůle. A přesto, když nastane den závodu, nic není jisté.
Zdeněk měl původně jet jako fanoušek. Nemoc partnera z předchozích ročníků zhatila původní plány. Vojtěch naopak zůstal v roli náhradníka, připravený, ale bez jasné šance běžet. Až v posledních hodinách před závodem se zrodila dohoda, která přinesla Jablonci druhé zlato v řadě. Vznikl tým, který měl možná jen pár hodin na sehrání, ale roky zkušeností za sebou.
Tvrdé tempo, ještě tvrdší finiš
Začíná se během přes Alexanderplatz. Pak přichází první schody. A s nimi okamžitý nárůst tepové frekvence. S každým dalším patrem narůstá tíha výstroje. Nohy tuhnou, plíce bojují o každou molekulu vzduchu. „V půlce jsem si říkal, že jestli to přežiju, už to nikdy nepůjdu,“ přiznává Zdeněk se smíchem. Jenže oni to nejen přežili. Oni letěli.
Od 35. patra musí být dvojice na dosah. V tu chvíli rozhoduje každý krok. Vojtěch v cíli přiznává, že měl co dělat, aby stíhal svému parťákovi. Společně se však protlačili do cíle, kde stisk druhého z nich zastavil časomíru – a započal ovace. Nejen za výkon, ale i za ducha soutěže, fair play a týmovost, která dělá z hasičů víc než jen sportovce.
Vítězství, které rezonuje dál
Zlato z Berlína není jen osobním triumfem. Je vizitkou celé stanice, celého Libereckého kraje. Je důkazem, že i v menším městě se rodí výkony světové úrovně. A co víc – ukazuje, že fyzická příprava hasičů není jen o soutěžích. Stejnou výdrž, rychlost a sílu totiž využívají i při skutečných zásazích. Tam, kde jde o sekundy. O životy.
.jpeg.aspx?width=333&height=444 "2-Foto-z-Berlina-(1).jpeg")
.jpeg.aspx?width=333&height=444 "6-Foto-z-Berlina-(1).jpeg")
A zatímco medaile budou viset na zdi stanice, trénink pokračuje. Protože výzvy se neptají, zda už máte doma pohár. A Zdeněk s Vojtěchem to dobře ví. „Závod jsme si oba moc užili,“ říkají svorně. A i když se v cíli možná zakleli, že už nikdy víc, kdo je zná, ví své. Už teď v hlavách spřádají plány na další ročník. Protože tohle není jen sport. To je životní styl.
Respekt a gratulace
Jablonečtí hasiči předvedli výkon, který si zaslouží respekt. Nejen za fyzičku, ale za vytrvalost, týmovou souhru a odhodlání. Za to, že v době, kdy mnozí volí pohodlí, oni jdou cestou dřiny. A výsledky mluví za vše. Děkujeme za inspiraci, za reprezentaci i za to, že ukazujete, jak vypadá opravdová síla – lidská i morální.
Gratulujeme, pánové. A těšíme se na příště. Protože jak známo – oheň v srdci nezhasíná. Ani po 39 patrech.
Autor: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj + foto: HZS Libereckého kraje