Blíží se začátek školního roku. Ukažte dětem místa, kde musí být opravdu opatrné

„Dávej na sebe pozor“ dítěti nestačí

Je to jedna z posledních vět, kterou rodiče často řeknou dítěti před odchodem.

„A dávej na sebe pozor.“

Jenže na co přesně?

Dospělý člověk si pod touto větou představí celou řadu situací. Dítě potřebuje mnohem konkrétnější informace.

Za několik dní se školáci vrátí do ulic. Některé děti půjdou poprvé do první třídy, jiné čeká první cesta bez rodičů.

Právě poslední dny prázdnin jsou vhodnou příležitostí vzít dítě ven a bezpečnost si ukázat v reálném prostředí.

Policie doporučuje najít vhodnou a co nejbezpečnější trasu do školy, několikrát ji společně projít a upozornit dítě na konkrétní rizika. Nejbezpečnější cesta přitom nemusí být nejkratší.

Ukažte mu, kde skutečně přecházet

Začněte přechodem.

Nestačí dítěti pouze připomenout, že se musí rozhlédnout.

Postavte se společně na místo, kudy bude chodit, a nechte dítě situaci vyhodnotit.

Kde se zastavíš?

Kam se podíváš?

Vidíš přijíždějící auto?

Vidí jeho řidič tebe?

Můžeš už bezpečně přejít?

BESIP doporučuje před vstupem do vozovky najít bezpečné místo s dobrým rozhledem, zastavit se a rozhlédnout. Dítě nemá přecházet mezi zaparkovanými vozidly.

Policie připomíná také jednoduchý postup rozhlédnutí: vlevo, vpravo a znovu vlevo. Dítě by současně nemělo automaticky následovat ostatní chodce, ale samo se přesvědčit, že může bezpečně přejít.

Ukažte dítěti, co přes zaparkované auto nevidí

Tady pomůže jednoduchý pokus.

Postavte se s dítětem vedle zaparkovaného většího auta a podívejte se směrem do silnice.

Dospělý může mít výhled.

Dítě nikoliv.

A stejně tak řidič přijíždějícího automobilu nemusí dítě za překážkou včas vidět.

Proto dítěti přímo ukažte:

„Tady nepřecházej. Ty nevidíš auto a jeho řidič nemusí vidět tebe.“

Stejnou pozornost věnujte výjezdům z parkovišť, dvorů, garáží nebo čerpacích stanic.

Dítě může jít po chodníku správně, a přesto mu cestu zkříží automobil.

Ukažte mu také nebezpečí telefonu a sluchátek

Mobil může být při cestě do školy užitečný.

Rodič může dítěti zavolat a dítě může v případě problému kontaktovat rodinu.

Před silnicí ale telefon musí počkat.

Policie upozorňuje, že dítě má při přecházení využívat nejen zrak, ale také sluch. Telefonování nebo sluchátka mohou jeho vnímání provozu omezit.

Domluvte si proto jednoduché pravidlo:

Silnice před námi, telefon dolů, sluchátka pryč.

Čím jednodušší pravidlo bude, tím snáze si na něj dítě vzpomene.

Jezdí autobusem? Projeďte trasu společně

Pro některé děti nezačíná cesta do školy před přechodem, ale na autobusové zastávce.

I takovou cestu je vhodné předem nacvičit.

Policie doporučuje trasu veřejnou dopravou s dítětem opakovaně projet a připravit ho také na situace, kdy například ujede spoj, nastane výluka nebo dítě zapomene kartu či peníze na jízdné.

Jedno pravidlo si zaslouží zvláštní pozornost.

Po vystoupení nepřecházet silnici bezprostředně před nebo za stojícím autobusem.

Autobus zakrývá výhled dítěti i řidičům. BESIP proto doporučuje počkat na jeho odjezd a teprve potom přecházet z místa, odkud dítě dobře vidí provoz.

Ukažte dítěti, kam může jít pro pomoc

Bezpečná cesta není jen o autech.

Co když se dítě ztratí?

Co když mu ujede autobus?

Co když se mu vybije telefon?

Co když ho osloví neznámý člověk?

Není potřeba dítě strašit.

Mnohem užitečnější je ukázat mu konkrétní řešení.

Domluvte se, komu zavolá. Ukažte mu místa, kde může bezpečně požádat o pomoc. Vysvětlete, že při problému se může obrátit například na policistu, strážníka, pracovníka školy nebo jiného předem domluveného důvěryhodného dospělého.

A ujistěte se, že dítě zná své jméno a podle věku dokáže kontaktovat rodiče nebo jinou blízkou osobu.

Teď si role vyměňte

Po několika společných cestách přijde nejdůležitější část.

Přestaňte dítě vést.

Řekněte mu:

„Dnes vedeš do školy ty mě.“

A sledujte.

Vybere správnou cestu?

Zastaví se před silnicí?

Rozhlédne se?

Pozná místo se špatným výhledem?

Ví, na které zastávce vystoupit?

Dokáže říct, co udělá, když se něco nepovede?

Právě výměnu rolí doporučuje také Policie ČR. Rodič díky ní zjistí, co si dítě skutečně zapamatovalo a kde ještě potřebuje pomoc.

Rodiče, pozor na vlastní zkratky

Dítě sleduje také vás.

Těžko mu vysvětlíte, že mezi zaparkovanými automobily nesmí přecházet, když to při společné cestě uděláte sami.

Stejně špatným příkladem je přebíhání silnice, přecházení na červenou nebo sledování telefonu při vstupu do vozovky.

Policie dlouhodobě připomíná, že rodiče jsou dětem v silničním provozu vzorem.

To, co dítě vidí každý den u nás, může být silnější než to, co mu jednou vysvětlíme.

Nezapomeňte na viditelnost

Na konci srpna může být ráno světla dostatek.

Za několik týdnů ale přijdou kratší dny, déšť, mlha a horší viditelnost.

Už nyní proto zkontrolujte aktovku, batoh, bundu nebo další oblečení dítěte.

Reflexní a fluorescenční prvky mohou pomoci tomu, aby bylo dítě pro řidiče lépe viditelné. Jejich používání na oblečení a školních brašnách doporučuje také BESIP.

Zapamatujte si: ukažte, nestačí vysvětlovat

Ještě před prvním školním dnem zkuste s dítětem udělat jednu praktickou procházku.

Ukažte mu:

-  kde bezpečně přecházet,
-  kde mu zaparkovaná auta zakrývají výhled,
-  kde automobily vyjíždějí přes chodník,
-  kde čekat na autobus a co dělat po vystoupení,
-  kam se obrátit, když potřebuje pomoc,
-  kdy dát telefon pryč a plně sledovat provoz.

A nakonec nechte dítě, aby celou cestu ukázalo vám.

Nejde o to dítě vystrašit před začátkem školy.

Jde o přesný opak.

Když ví, kde může nastat problém a co má v takové chvíli udělat, může se na své každodenní cestě cítit jistěji.