Člověk je pod troskami a nevydává žádný zvuk. Přístroj přesto dokáže odhalit, že žije

Když člověk nemůže zavolat o pomoc

Představme si situaci po silném zemětřesení. Budova se zřítila a pod betonovými deskami zůstal uvězněný člověk.

Nemůže se pohybovat, jeho hlas není slyšet a záchranáři nevědí, kde přesně se nachází.

Tradiční pátrání využívá záchranářské psy, citlivé mikrofony nebo kamery zaváděné do dutin mezi troskami. Každá z těchto metod má své možnosti, ale také omezení.

Co když je však člověk v bezvědomí a nevydává žádný zvuk?

Právě pro podobné situace vznikla technologie, která dokáže hledat něco mnohem nenápadnějšího než lidský hlas.

Pohyb hrudníku při dýchání a drobné pohyby těla vyvolané srdeční činností.

Radar zachytí pohyby, které lidské oko nevidí

Technologie dostala název FINDER, což je zkratka anglického označení Finding Individuals for Disaster and Emergency Response.

Vyvinula ji laboratoř Jet Propulsion Laboratory americké NASA ve spolupráci s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti.

Zařízení vysílá slabý mikrovlnný radarový signál směrem k troskám a analyzuje jeho odrazy.

Pokud se pod sutinami nachází živý člověk, jeho dýchání a srdeční činnost vyvolávají nepatrné pohyby těla.

Tyto pohyby mohou ovlivnit odražený signál.

Speciální software následně hledá charakteristické změny odpovídající lidskému dýchání a srdečnímu rytmu.

Záchranáři tak mohou získat informaci o přítomnosti živého člověka, přestože ho vůbec nevidí.

Technologie dokázala zachytit srdeční činnost přes metry trosek

Při testování systému FINDER se podle NASA podařilo zachytit známky života člověka ukrytého pod přibližně devíti metry sutin.

Výzkumníci také prokázali schopnost detekce přes silné betonové překážky.

Neznamená to však, že zařízení spolehlivě pronikne každou zřícenou konstrukcí.

Výsledek ovlivňuje složení trosek, přítomnost kovových předmětů, vzdálenost, pohyb okolí i podmínky konkrétního zásahu.

Právě odlišení velmi slabých signálů lidského těla od ostatních odrazů představuje jednu z nejnáročnějších částí celé technologie.

Čtyři zachránění lidé v Nepálu

Technologie nezůstala pouze ve výzkumné laboratoři.

Po ničivém zemětřesení v Nepálu v dubnu 2015 byly do postižených oblastí dopraveny dva prototypy zařízení FINDER.

V oblasti Chautara se záchranným týmům podařilo s pomocí radarové technologie lokalizovat čtyři muže uvězněné pod troskami zřícených staveb.

Podle NASA byli muži následně zachráněni.

Právě tento případ ukázal, že technologie původně vyvíjená ve výzkumném prostředí může pomáhat také při skutečných katastrofách.

Co má hledání lidí společného s vesmírnými sondami?

Na celém příběhu je překvapivé, odkud technologie pochází.

Vesmírná agentura NASA se dlouhodobě zabývá měřením velmi slabých signálů a drobných změn pohybu vzdálených kosmických těles a sond.

Podobné principy zpracování signálů lze využít také na Zemi.

Zatímco při vesmírných misích pomáhají sledovat pohyb kosmických objektů, při záchranných operacích mohou odhalovat drobné pohyby lidského těla.

Technologie vyvinutá pro výzkum vesmíru tak našla překvapivé uplatnění při záchraně lidí uvězněných pod zřícenými budovami.

Nahradí radar záchranářské psy?

Nenahradí.

Radar představuje další možnost, jak ověřovat přítomnost živých osob v obtížně přístupných místech.

Záchranářští psi dokážou vyhledávat lidský pach. Akustické přístroje pomáhají zachytit zvuky a kamery umožňují prohlížet dutiny mezi troskami.

Radar naproti tomu může detekovat známky života i u člověka, který není schopen komunikovat.

Jednotlivé metody se proto doplňují.

Po nalezení člověka navíc přichází další náročná fáze. Záchranáři musí určit bezpečný způsob přístupu, zajistit nestabilní konstrukce a dostat postiženého ven.

Samotná technologie člověka ze sutin nevyprostí. Může však pomoci určit, kde má záchranný tým hledat.

Z výzkumného prototypu do skutečných zásahů

Vývoj systému FINDER začal před více než deseti lety.

NASA následně poskytla technologii komerčním partnerům, kteří ji dále rozvíjeli pro praktické využití.

Zařízení bylo nasazeno například při záchranných operacích po zemětřeseních v Nepálu a Mexiku. NASA ve svých pozdějších materiálech popisuje také komerční využití těchto radarových systémů.

Nejde tedy pouze o futuristický koncept nebo počítačovou simulaci.

Současně však nelze tvrdit, že podobný radar tvoří běžnou výbavu každé hasičské jednotky. Jde o specializovanou technologii, jejíž dostupnost závisí na konkrétních záchranných týmech.

Někdy stačí zachytit nepatrný pohyb

Při rozsáhlých katastrofách rozhoduje o úspěchu záchranných operací mnoho faktorů. Jedním z nejdůležitějších je schopnost co nejrychleji lokalizovat živé osoby.

Technologie FINDER ukazuje, že člověk nemusí být vidět ani slyšet, aby bylo možné odhalit známky jeho života.

Někdy může být rozhodující signál způsobený pohybem, který je pouhým okem prakticky nepostřehnutelný.

A právě v tom spočívá mimořádná hodnota technologie, která propojuje vesmírný výzkum s prací záchranářů na Zemi.