Hasiči ponoří celé auto do vody. Proč se při požáru elektromobilu používá neobvyklá metoda?

Auto už nehoří. Proč se hasiči stále obávají?

Představme si dopravní nehodu elektromobilu. Vozidlo začne hořet, hasiči požár zvládnou a na první pohled je situace pod kontrolou.

Jenže u elektromobilu s poškozenou vysokonapěťovou baterií nemusí uhašení viditelných plamenů znamenat konec nebezpečí.

Uvnitř baterie mohou zůstávat články, které jsou stále silně zahřáté. Pokud v nich pokračuje chemická reakce, může se teplo přenášet na další články.

Výsledkem může být opětovné vznícení.

Právě tato vlastnost lithium-iontových baterií vedla k vývoji nových hasičských postupů.

Jedním z nejneobvyklejších je ponoření celého automobilu do velkého kontejneru s vodou.

Co se vlastně děje uvnitř baterie?

Baterie elektromobilu není jedna velká nádoba naplněná elektřinou.

Skládá se z mnoha jednotlivých článků, které jsou propojené do větších celků.

Každý článek obsahuje materiály umožňující ukládání a uvolňování elektrické energie.

Při vážném poškození, vnitřním zkratu nebo přehřátí může dojít k procesu označovanému jako tepelný únik.

V angličtině se používá termín thermal runaway.

Jde o stav, kdy chemické reakce uvnitř článku vytvářejí další teplo. Rostoucí teplota může vyvolat další reakce a následně poškodit sousední články.

Takový proces může pokračovat i poté, co hasiči uhasí plameny mimo samotnou baterii.

To však neznamená, že každé hořící elektrické auto má zasaženou trakční baterii.

Požár může vzniknout například v interiéru, pneumatikách nebo jiných částech vozidla. Pokud se baterie do požáru nezapojí, situace může být podstatně jednodušší.

Proč se celé vozidlo ponoří do vody?

V některých evropských zemích se používají speciální vodotěsné kontejnery.

Poškozený elektromobil se do nich umístí pomocí vhodné manipulační techniky a kontejner se naplní vodou tak, aby byla trakční baterie ponořená.

Smyslem není pouze uhasit viditelné plameny.

Voda pomáhá omezovat šíření tepla do okolí a může přispět k ochlazování poškozené baterie.

Ponoření zároveň umožňuje ponechat nebezpečné vozidlo v kontrolovaném prostoru, kde nepředstavuje stejné bezprostřední riziko pro okolní automobily nebo budovy.

Nejde však o univerzální ani automaticky nejúčinnější řešení.

Moderní baterie bývají uzavřené v pevných ochranných pouzdrech. Voda se proto nemusí dostat přímo k článkům, ve kterých probíhá nebezpečná reakce.

A právě zde se objevuje zásadní otázka.

Je opravdu nutné ponořit do vody celé auto, když je potřeba ochladit především jeho baterii?

Nizozemský výzkum ukázal důležitý problém

Nizozemský institut veřejné bezpečnosti NIPV se ve výzkumu publikovaném v roce 2024 zabýval možnostmi hašení baterií elektromobilů.

Výzkumníci upozornili na omezení metody ponoření.

Vozidlo může zůstat v kontejneru několik dní a následně je nutné bezpečně zlikvidovat velké množství kontaminované vody.

Další komplikací je samotná konstrukce baterie.

Její ochranné pouzdro může bránit vodě v přístupu k jednotlivým článkům. Chlazení tak nemusí být tak účinné, jak by se při pohledu na automobil ponořený do vody mohlo zdát.

Ponoření může pomoci kontrolovat nebezpečí, ale samo o sobě nezaručuje okamžité zastavení všech reakcí uvnitř baterie.

Proto se odborníci zabývají také dalšími postupy.

Nový přístup: Ochladit přímo baterii

Jednou z možností je dostat vodu přímo do prostoru bateriového systému.

Švédské experimenty s vysokotlakým řezacím a hasicím systémem Cobra ukázaly, že cílené dodávání vody do poškozené baterie může významně omezit šíření tepelného úniku.

Při jednom z experimentů se podařilo dostat požár testovaného vozidla pod kontrolu s celkovou spotřebou přibližně 750 litrů vody.

Výsledky ukázaly, že účinné chlazení nemusí vždy vyžadovat ponoření celého automobilu.

Má to však důležitou podmínku.

Hasiči musí znát konstrukci vozidla a bezpečně určit místo zásahu. Neodborné proniknutí do vysokonapěťové baterie může způsobit další poškození, elektrické nebezpečí nebo prudké uvolnění hořlavých plynů.

Proto podobné postupy patří výhradně do rukou speciálně vyškolených jednotek.

Hasiči mají k dispozici stále více možností

Současná požární ochrana elektromobilů se neomezuje na jednu metodu.

Podle konkrétní situace mohou hasiči využít vodní proudy, termokamery, speciální hasicí zařízení nebo prostředky umožňující chlazení baterie.

Důležitou roli hraje také sledování teploty vozidla po skončení zásahu.

Poškozená baterie totiž může představovat riziko i během následného odtahu a skladování.

Z tohoto důvodu vznikají také specializované postupy pro odtahové služby a místa, kde se havarované elektromobily dočasně ukládají.

Mezinárodní asociace hasičských a záchranných služeb CTIF vydala v prosinci 2025 aktualizovanou operační příručku pro zásahy u elektrických vozidel.

Dokument shrnuje zkušenosti z praktických zásahů i výzkumu a upozorňuje, že mezi jednotlivými zeměmi zatím neexistuje úplná shoda na jediném optimálním způsobu hašení bateriových požárů.

Znamená to, že elektromobily hoří častěji?

Samotná existence speciálních hasičských postupů neznamená, že elektromobily musí hořet častěji než automobily se spalovacím motorem.

Jde o dvě odlišné otázky.

První se týká pravděpodobnosti vzniku požáru.

Druhá se zabývá tím, jak náročné je požár zvládnout, pokud skutečně zasáhne trakční baterii.

Na četnost požárů má vliv řada okolností, například stáří vozidel, jejich technický stav, počet automobilů v provozu a způsob vyhodnocování statistik.

Požáry vysokonapěťových baterií však mají specifické vlastnosti, na které se hasiči musí připravovat.

Právě proto vznikají nové technologie, postupy a specializovaná školení.

Budoucnost možná nebude patřit velkým kontejnerům

Ponoření elektromobilu do vody představuje jeden z postupů, který mohou hasiči využít v určitých situacích.

Výzkum však ukazuje, že budoucnost může spočívat především v přesnějším a účinnějším chlazení samotné baterie.

To by mohlo zkrátit dobu zásahu, omezit spotřebu vody a snížit náklady na následnou likvidaci kontaminovaných hasiv.

Vývoj přitom pokračuje nejen u hasičských zařízení, ale také u samotných automobilů.

Výrobci baterií hledají konstrukční řešení, která by omezovala šíření tepelného úniku mezi jednotlivými články.

Nejzajímavější na celé problematice tak není samotný kontejner s vodou. Je to skutečnost, že moderní hasiči musí při zásahu rozumět nejen ohni, ale stále více také chemii, elektrotechnice a konstrukci baterií.

A právě tyto znalosti mohou rozhodovat o tom, jak bezpečně a rychle dokážou nebezpečnou situaci zvládnout.