Ranní mlhy skrývají nebezpečí. Jedna chyba může způsobit řetězovou nehodu

Stačí několik vteřin a silnice před řidičem téměř zmizí

Je krátce po sedmé hodině ráno. Řidič vyjíždí do zaměstnání, vozovka je přehledná a provoz zatím plynulý. Po několika kilometrech však přijíždí do údolí a před ním se objevuje hustá mlha. Během okamžiku se viditelnost výrazně zhorší.

Taková situace není na podzim ničím neobvyklým.

Právě listopadová rána mohou přinášet mlhy, které se vytvářejí zejména v údolích, poblíž vodních toků nebo na otevřených úsecích silnic.

Nebezpečí spočívá především v tom, že řidič nemusí včas rozpoznat stojící automobil, pomalu jedoucí vozidlo, chodce nebo jinou překážku.

Pokud nepřizpůsobí rychlost skutečné dohlednosti, může být na bezpečné zastavení pozdě.

A právě tehdy může vzniknout dopravní nehoda, při které budou muset zasahovat hasiči.

Největší problém není samotná mlha, ale rychlost

Mlha sama o sobě dopravní nehodu nezpůsobí. Rozhodující je způsob, jakým na zhoršené podmínky reagují účastníci silničního provozu.

Při rychlosti 90 kilometrů za hodinu ujede automobil přibližně 25 metrů za jedinou sekundu.

Pokud je viditelnost omezená například na 50 metrů, řidič tuto vzdálenost projede za pouhé dvě sekundy.

A to ještě nezačal brzdit.

Do celkové vzdálenosti potřebné k zastavení je nutné započítat reakční dobu řidiče i samotnou brzdnou dráhu.

Na mokré vozovce se přitom může brzdná dráha prodloužit.

Základní pravidlo proto zní: Jeďte takovou rychlostí, abyste dokázali bezpečně zastavit na vzdálenost, na kterou skutečně vidíte.

Povolená rychlost není automaticky bezpečnou rychlostí.

Mlhovky mohou pomoci. Řidiči ale často nevědí, kdy je použít

Jedním z častých problémů podzimního provozu je nesprávné používání osvětlení.

Někteří řidiči spoléhají pouze na automatické denní svícení. Jiní zapínají mlhová světla i ve chvíli, kdy již mlha zmizela.

Český zákon přitom stanovuje jasná pravidla.

Podle § 32 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, musí mít vozidlo při snížené viditelnosti rozsvícena předepsaná obrysová a potkávací, případně dálková světla.

Přední mlhová světla smí řidič použít pouze za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Jejich použití není povinné.

Zadní mlhová světla musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště použít vždy.

Jakmile tyto podmínky pominou, je nutné mlhová světla vypnout. 

Pozor na automatické denní svícení

Moderní automobily často samy přepínají režimy osvětlení podle okolního světla.

Problém nastává, pokud systém vyhodnotí denní světlo jako dostatečné, přestože je venku hustá mlha.

Automobil pak může používat pouze denní svícení, při kterém nemusí svítit zadní obrysová světla.

Řidič by proto neměl spoléhat výhradně na automatiku.

Při zhoršené viditelnosti je vhodné zkontrolovat, zda jsou skutečně zapnutá potkávací světla a vozidlo je viditelné také zezadu.

Proč mohou být nehody v mlze tak nebezpečné?

Představme si situaci, kdy na silnici dojde ke střetu dvou automobilů.

V běžných podmínkách mohou další řidiči překážku spatřit s dostatečným předstihem.

V husté mlze ji však mohou zaznamenat až na poslední chvíli.

Pokud navíc nedodržují bezpečný odstup, může následovat další náraz.

Tak vzniká riziko řetězové dopravní nehody.

Nebezpečí hrozí nejen posádkám havarovaných vozidel, ale také lidem, kteří vystoupí na vozovku, aby zkontrolovali škody nebo poskytli pomoc.

Po první nehodě proto nemusí být nebezpečí u konce. Naopak může teprve začínat.

Právě zabezpečení místa zásahu patří mezi důležité úkoly hasičů.

Hasiči musí při zásahu chránit také sami sebe

Dopravní nehody za snížené viditelnosti představují náročné podmínky i pro zasahující jednotky.

Hasiči musí počítat s tím, že další řidiči nemusí včas rozpoznat překážku ani přítomnost záchranných vozidel.

Proto se při zásazích používají výstražná světla, dopravní kužely a další prostředky k označení nebezpečného prostoru.

Důležité je také správné postavení hasičských automobilů.

Hasiči využívají takzvané nárazníkové postavení, kdy zásahové vozidlo pomáhá oddělit místo nehody od okolního provozu.

Oficiální taktické postupy HZS ČR výslovně upozorňují, že při příjezdu k dopravní nehodě musí jednotky zohledňovat povětrnostní podmínky, včetně mlhy a náledí. 

Co dělat, když před sebou náhle uvidíte hustou mlhu?

Nejdůležitější je reagovat včas.

Pokud se před vozidlem objeví mlha, řidič by měl plynule snížit rychlost a zvětšit odstup od automobilu před sebou.

Nebezpečné je prudké brzdění bez zjevného důvodu, zejména pokud za vozidlem jedou další automobily.

Zvýšenou pozornost vyžadují zatáčky, křižovatky a úseky, kde mohou na vozovku vstupovat chodci nebo zvěř.

Nesnažte se za každou cenu držet tempo ostatních řidičů.

Pokud automobil před vámi pokračuje nepřiměřenou rychlostí, není důvod jej následovat.

V mlze také nepředjíždějte, pokud nemáte dostatečný rozhled a nemůžete manévr bezpečně dokončit.

Proč není dobré používat dálková světla?

Dálková světla mohou v husté mlze viditelnost naopak zhoršit.

Světlo se rozptyluje na drobných vodních kapkách a část se vrací směrem k řidiči.

Výsledkem může být nepříjemná světlá clona před vozidlem.

Proto je vhodnější používat potkávací světla a podle zákonných podmínek také mlhová světla.

Nehoda v mlze. Prvních několik minut rozhoduje

Pokud se stanete účastníkem dopravní nehody, je nejdůležitější zabránit dalšímu střetu.

Zapněte výstražná světla a podle možností bezpečně zajistěte vozidlo.

Ještě před vystoupením si oblékněte reflexní vestu.

Pokud je to bezpečné, opusťte vozovku a přesuňte se na chráněné místo, například za svodidla.

Na dálnici nezůstávejte stát vedle havarovaného automobilu.

Výstražný trojúhelník umístěte v předepsané vzdálenosti, pouze pokud tím neohrozíte vlastní bezpečnost.

Při zranění osob, požáru nebo jiném vážném ohrožení volejte 112, případně příslušnou tísňovou linku.

Operátorovi sdělte přesné místo nehody, počet vozidel, informace o zraněných a upozorněte na výrazně sníženou viditelnost.

Hasiči doporučují, aby účastníci nehody dbali především na vlastní bezpečnost a nepřeceňovali své možnosti. 

Nebezpečí hrozí také chodcům a cyklistům

Ranní mlhy neohrožují pouze řidiče automobilů.

Zvláštní pozornost si zaslouží chodci, kteří se pohybují po neosvětlených komunikacích.

Tmavé oblečení může výrazně zhoršit jejich viditelnost.

Pomoci mohou reflexní prvky, světlé části oděvu nebo vhodné osvětlení.

Cyklisté musí mít za snížené viditelnosti předepsané osvětlení jízdního kola.

Řidiči by měli při míjení chodců a cyklistů počítat s tím, že je mohou spatřit později než za dobrých podmínek.

Hasičský záchranný sbor ČR dlouhodobě připomíná význam reflexních prvků a správného osvětlení při pohybu na komunikacích. 

Sedm pravidel bezpečné jízdy v mlze

1.  Přizpůsobte rychlost skutečné viditelnosti. Musíte být schopni bezpečně zastavit před překážkou, kterou spatříte.

2.  Zvětšete odstup od ostatních vozidel. V mlze potřebujete více prostoru pro reakci.

3.  Zkontrolujte osvětlení. Nespoléhejte pouze na automatické denní svícení.

4.  P oužívejte mlhovky podle zákona. Zadní mlhové světlo je za mlhy povinné, přední lze použít.

5.  Vyhněte se riskantnímu předjíždění. Omezený rozhled výrazně zvyšuje nebezpečí.

6.  Sledujte okolí vozovky. Chodci, cyklisté nebo zvěř se mohou objevit na poslední chvíli.

7.  Při nehodě myslete na další přijíždějící vozidla. Bezpečné opuštění vozovky může zabránit dalším zraněním.

Největším nebezpečím je falešný pocit bezpečí

Mlha může působit nenápadně.

Řidič má pocit, že silnici dobře zná, jede po stejné trase jako každý den a nic mimořádného se nemůže stát.

Právě tato jistota však může vést k podcenění situace.

Dopravní nehoda nemusí vzniknout kvůli technické závadě ani nečekané události.

Někdy stačí nepřiměřená rychlost, krátký odstup a překážka, kterou řidič spatří příliš pozdě.

Pro hasiče pak začíná zásah, při kterém musí chránit zraněné, ostatní účastníky provozu i vlastní zasahující jednotky.

Pokud se před vámi silnice ztrácí v mlze, zpomalte. Několik minut zpoždění je vždy lepších než dopravní nehoda.