Stačí jediná zatáčka a auto se stane neovladatelným. Ranní náledí řidiči často nevidí

Ranní cesta může skončit dříve, než vůbec začne

Řidič vyjíždí brzy ráno do práce. Teploměr ukazuje dva stupně nad nulou, silnice je na první pohled suchá a provoz zatím není hustý.

Po několika kilometrech přijíždí k zatáčce na mostě. Přibrzdí, ale automobil nereaguje tak, jak očekával. Pneumatiky ztrácejí přilnavost a vozidlo pokračuje jiným směrem, než řidič zamýšlel.

Jde o modelovou situaci, která ukazuje jedno z největších rizik chladných rán.

Náledí totiž nemusí být vidět. Řidič může projet několik kilometrů po bezpečné vozovce a na jediném krátkém úseku ztratit kontrolu nad automobilem.

Nebezpečí se netýká pouze horských oblastí. Lokální námraza se může vytvořit také na běžných silnicích, zejména v místech, která se rychle ochlazují nebo zůstávají dlouho ve stínu.

Proč může silnice namrzat i při teplotě nad nulou?

Jednou z nejčastějších chyb je spoléhání na údaj venkovního teploměru v automobilu.

Teplota vzduchu totiž nemusí odpovídat teplotě samotné vozovky.

Za jasné noci se povrch silnice ochlazuje vyzařováním tepla. V určitých podmínkách může jeho teplota klesnout pod bod mrazu, i když okolní vzduch zůstává mírně nad nulou.

Pokud je na silnici vlhkost, může vzniknout tenká vrstva ledu.

Český hydrometeorologický ústav upozorňuje v rámci svých výstrah na nebezpečí náledí a námrazy, které mohou komplikovat dopravu i pohyb chodců.

Mosty, lesy a zastíněné zatáčky patří mezi nejrizikovější místa

Zvýšenou opatrnost vyžadují zejména mosty a nadjezdy.

Jejich konstrukce se ochlazují také zespodu, a proto může povrch namrzat dříve než silnice na pevném podloží.

Podobně nebezpečné bývají úseky vedoucí lesem. Sluneční paprsky se na vozovku dostávají později a námraza zde může přetrvávat i v době, kdy okolní silnice již oschly.

Riziko představují také údolí, místa s dlouhodobým zastíněním a úseky, na které stéká voda z okolního terénu.

Řidiči by měli počítat s tím, že podmínky se mohou změnit během několika metrů.

Brzdná dráha může být na ledu několikanásobně delší

Rozdíl mezi jízdou na suché silnici a na ledu je zásadní.

Pneumatiky potřebují k brzdění a zatáčení dostatečnou přilnavost. Na zledovatělém povrchu však může být výrazně nižší.

Pro ilustraci lze použít jednoduchý fyzikální model automobilu jedoucího rychlostí 50 km/h.

Při součiniteli tření přibližně 0,7 vychází brzdná dráha kolem 14 metrů. Při součiniteli 0,1, který může odpovídat velmi kluzkému ledu, se prodlužuje přibližně na 98 metrů.

Jde o orientační výpočet, nikoliv o statistiku skutečných dopravních nehod. Výsledek závisí na konkrétním povrchu, pneumatikách, vozidle a dalších podmínkách.

Navíc je nutné připočítat reakční dráhu. Při rychlosti 50 km/h automobil ujede během jediné sekundy téměř 14 metrů.

Na náledí proto nemusí stačit ani vzdálenost, která je za běžných podmínek považována za bezpečnou.

Největší chybou bývá prudká reakce

Jakmile automobil začne klouzat, řidič může instinktivně prudce zabrzdit nebo otočit volantem.

Právě takové reakce však mohou ztrátu přilnavosti ještě prohloubit.

Nejdůležitější je přizpůsobit rychlost ještě před vjezdem do rizikového úseku.

Na namrzlé vozovce je vhodné řídit plynule, vyhýbat se prudkému zrychlování a zbytečným změnám směru.

Pokud už vozidlo dostane smyk, správná reakce závisí na jeho typu, pohonu, elektronických systémech a charakteru smyku.

Při nouzovém brzdění ve vozidle s ABS je zpravidla správné držet brzdový pedál pevně sešlápnutý a umožnit systému pracovat.

Ani ABS nebo stabilizační systém ESP však nedokážou vytvořit přilnavost tam, kde prakticky žádná není.

Zimní pneumatiky jsou důležité i bez sněhové pokrývky

Česká legislativa stanovuje podmínky používání zimních pneumatik v § 40a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.

Od 1. listopadu do 31. března musí mít řidič zimní pneumatiky, pokud se na silnici nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně pokud lze vzhledem k počasí předpokládat, že se takové podmínky během jízdy vyskytnou.

U osobních automobilů do 3,5 tuny musí být zimní pneumatiky na všech kolech a hloubka hlavních dezénových drážek musí činit nejméně čtyři milimetry.

Samotné zimní pneumatiky však nejsou zárukou bezpečné jízdy.

Na ledu je stále nutné výrazně snížit rychlost a zvětšit odstup.

Při nehodě hrozí další střet. Nebezpečí nekončí zastavením vozidla

Dopravní nehoda na namrzlé silnici může být začátkem další nebezpečné situace.

Za havarovaným automobilem přijíždějí další vozidla. Jejich řidiči nemusí včas rozpoznat kluzký povrch ani překážku před sebou.

Hrozí tak další náraz do havarovaného automobilu nebo osob pohybujících se na vozovce.

Pokud dojde k nehodě, je nejdůležitější zajistit vlastní bezpečnost.

Zapněte výstražná světla, oblékněte reflexní vestu a pokud to situace dovoluje, přesuňte se na bezpečné místo mimo vozovku.

Na dálnici je zpravidla vhodné opustit vozidlo bezpečným směrem a přesunout se za svodidla, pokud je to možné bez dalšího ohrožení.

Výstražný trojúhelník umisťujte pouze tehdy, pokud tím neriskujete vlastní život.

Při zranění osob, požáru, zaklínění nebo jiném bezprostředním nebezpečí volejte tísňovou linku 112.

Hasiči při nehodách řeší také nebezpečí na vozovce

Dopravní nehody patří mezi běžné typy událostí, ke kterým vyjíždějí jednotky požární ochrany.

Hasiči podle charakteru nehody provádějí záchranu a vyprošťování osob, protipožární opatření, stabilizaci havarovaných vozidel a další technické zásahy.

Na zledovatělé vozovce však musí myslet také na vlastní bezpečnost.

Kluzký povrch komplikuje pohyb zasahujících, ustavení zásahové techniky i manipulaci s vybavením.

Další riziko představují projíždějící automobily, které mohou na náledí ztratit kontrolu.

Řidiči projíždějící kolem nehody proto musí respektovat pokyny policistů a hasičů, výrazně snížit rychlost a nevytvářet další nebezpečné situace.

Náledí ohrožuje také chodce

Nebezpečné nemusí být pouze silnice.

Namrzlé chodníky, schodiště, zastávky veřejné dopravy a přechody pro chodce mohou způsobit vážné pády.

Zvýšenou opatrnost by měli věnovat pohybu venku zejména senioři a lidé s omezenou stabilitou.

Pomáhá vhodná obuv s protiskluzovou podrážkou, kratší kroky a používání zábradlí.

Při přecházení silnice je nutné počítat také s tím, že přijíždějící automobil může mít výrazně delší brzdnou dráhu.

Sedm pravidel pro bezpečnou ranní cestu

1.  Před odjezdem sledujte předpověď počasí a případné výstrahy ČHMÚ.

2.  Vyjeďte s dostatečnou časovou rezervou.

3.  Zkontrolujte stav a vhodnost pneumatik.

4.  Před mosty, zatáčkami a zastíněnými úseky včas zpomalte.

5.  Udržujte výrazně větší odstup od ostatních vozidel.

6.  Vyhněte se prudkému brzdění, zrychlování a otáčení volantem.

7.  Nepodceňujte ani teploty mírně nad bodem mrazu.

Nejdůležitější je dojet bezpečně

Ranní náledí je zrádné právě tím, že nemusí být souvislé ani snadno rozpoznatelné.

Řidič může mít po většinu cesty dobré podmínky a během několika vteřin se dostat na povrch, kde automobil reaguje úplně jinak.

Zkušenosti za volantem, moderní elektronika ani kvalitní pneumatiky nedokážou zcela odstranit riziko jízdy po ledu.

Nejúčinnější ochranou proto zůstává předvídavost, nižší rychlost a dostatečný odstup.

Několik minut zpoždění je vždy lepších než dopravní nehoda, při které mohou hasiči zachraňovat lidské životy.

Hasiči.cz | Hrdinové mezi námi