Topná sezona začala. Zanedbaný komín může během několika minut způsobit požár domu

S prvním zatopením se může probudit skryté nebezpečí

Venku se ochladilo, večery jsou delší a v mnoha domácnostech se znovu naplno rozhořela kamna, krby a kotle na pevná paliva.

Příjemné teplo však může doprovázet nebezpečí, které není na první pohled vidět.

Uvnitř komína se během provozu postupně usazují saze a další produkty spalování. Pokud se zanedbává čištění nebo se používá nevhodné palivo, mohou se vytvářet silné vrstvy hořlavých usazenin, které se při vysoké teplotě mohou vznítit.

Požár sazí v komíně může ohrozit nejen samotný komín, ale také střechu, půdní prostor a další části domu. Pravidelná údržba spalinových cest proto patří mezi základní opatření požární prevence.

Proč saze v komíně hoří?

Při spalování dřeva, uhlí a dalších paliv vznikají spaliny, které odcházejí komínem do venkovního prostředí.

Pokud spalování neprobíhá správně, například kvůli nedostatku vzduchu, vlhkému dřevu nebo nevhodnému provozu spotřebiče, může se v komíně usazovat větší množství sazí a dehtových látek.

Tyto usazeniny jsou hořlavé. Při dosažení dostatečně vysoké teploty se mohou vznítit a způsobit prudké hoření uvnitř komínového průduchu.

Při požáru sazí vznikají velmi vysoké teploty, které značně zatěžují komínovou konstrukci. Nebezpečné jsou zejména starší nebo poškozené komíny s netěsnostmi či prasklinami. Vysoká teplota může poškodit komínové těleso a za nepříznivých okolností zapálit také okolní hořlavé konstrukce.

Jak poznat, že v komíně hoří saze?

Požár sazí může mít několik charakteristických projevů. Z komína se může ozývat nezvyklé hučení nebo dunění. Varovným signálem jsou také jiskry či plameny vystupující z komínového ústí, neobvykle silný kouř nebo výrazné zahřívání komínového tělesa.

Ne každý požár sazí však musí být od počátku jednoznačně rozpoznatelný.

Pokud máte podezření, že v komíně hoří usazeniny, situaci nepodceňujte a nečekejte, zda problém sám odezní. Okamžitě přivolejte hasiče.

Co dělat při požáru komína?

Prvním krokem je přivolání hasičů. Volejte 150 nebo 112 a sdělte operátorovi adresu události, co se děje a zda jsou ohroženy nějaké osoby.

Pokud to lze provést bezpečně, přestaňte topit, omezte přívod spalovacího vzduchu do topidla a nepřikládejte další palivo. Z bezprostřední blízkosti komína odstraňte hořlavé předměty, pokud tím neohrozíte své zdraví.

Komín nikdy nehaste vodou. Prudká tvorba páry a teplotní namáhání mohou způsobit popraskání komínového tělesa, případně další nebezpečné poškození.

Nevstupujte na střechu a nepokoušejte se požár likvidovat neodbornými zásahy. Pokud se objeví kouř v obytných prostorách, plameny nebo jiné bezprostřední nebezpečí, opusťte objekt a vyčkejte na bezpečném místě. Řiďte se pokyny operátora tísňové linky a zasahujících hasičů.

Po požáru se topidlo ani komín nesmějí znovu používat, dokud není spalinová cesta odborně posouzena a uvedena do bezpečného stavu. Po komínovém požáru je nutná revize spalinové cesty.

Jak často se musí komín čistit a kontrolovat?

Pravidla stanovuje vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. U běžných domácích spotřebičů s výkonem do 50 kW včetně závisí četnost údržby na druhu paliva a způsobu provozu.

Spotřebiče na pevná paliva, například dřevo nebo uhlí

-  Při celoročním provozu se spalinová cesta čistí třikrát ročně.

-  Při sezonním provozu se čistí dvakrát ročně.

-  Odborná kontrola se provádí jednou ročně.

Spotřebiče na kapalná paliva

-  Při celoročním provozu se spalinová cesta čistí dvakrát ročně.

-  Při sezonním provozu se čistí jednou ročně.

-  Kontrola se provádí jednou ročně.

Spotřebiče na plynná paliva

-  Základní lhůta čištění a kontroly je jednou ročně.

-  U kondenzačních plynových spotřebičů platí zvláštní lhůta nejméně jednou za dva roky.

Za sezonní provoz se považuje používání spalinové cesty po dobu nejvýše šesti měsíců v kalendářním roce.

Zvláštní pravidla platí například pro stavby určené k rodinné rekreaci a některé další typy spalinových cest. U rekreačních staveb se čištění provádí nejméně jednou ročně a kontrola nejméně jednou za dva roky.

Může si majitel komín vyčistit sám?

U spalinové cesty připojené ke spotřebiči na pevná paliva s výkonem do 50 kW včetně právní předpisy umožňují čištění svépomocí.

To však neznamená, že majitel může sám provádět také odbornou kontrolu. Tu musí zajistit kominík s příslušným živnostenským oprávněním. Po provedené kontrole obdrží majitel písemnou zprávu.

Důležité je rozlišovat čištění, kontrolu a revizi. Revize je zvláštní odborný úkon, který se vyžaduje například před uvedením nové spalinové cesty do provozu, při některých změnách spotřebiče nebo po požáru komína.

Revizi provádí oprávněná osoba, která je zároveň držitelem osvědčení revizního technika spalinových cest.

Nejčastější chyby při vytápění

Riziko požáru zvyšuje několik běžných návyků, kterým lze snadno předejít.

Topení vlhkým dřevem. Nevhodné podmínky spalování mohou vést k tvorbě většího množství dehtových usazenin.

Omezování přívodu vzduchu. Dlouhodobé nedokonalé spalování podporuje tvorbu sazí a dalších usazenin.

Spalování odpadu. Do kamen a kotlů nepatří plasty, lakované dřevo ani jiné materiály, pro které není spotřebič určen.

Zanedbávání údržby. Pravidelné čištění a odborné kontroly pomáhají odhalovat nebezpečné závady.

Skladování hořlavých věcí v blízkosti topidla. Dřevo, papír, textilie a další hořlavé materiály musí být v bezpečné vzdálenosti podle pokynů výrobce.

Základním pravidlem je používat pouze palivo určené výrobcem a dodržovat provozní návod spotřebiče.

Nebezpečí nepředstavuje pouze požár, ale také oxid uhelnatý

Vadná spalinová cesta, nedostatečný přívod vzduchu nebo nesprávně fungující spotřebič mohou způsobit také únik oxidu uhelnatého do obytných prostor.

Oxid uhelnatý je nebezpečný tím, že není vidět ani cítit. Otrava se může projevovat bolestí hlavy, nevolností, závratěmi, slabostí nebo poruchami vědomí.

Při podezření na únik oxidu uhelnatého okamžitě opusťte ohrožený prostor, pokud možno bezpečně upozorněte ostatní a přivolejte pomoc. Do prostoru se nevracejte, dokud není bezpečný.

Vhodným doplňkem prevence je certifikovaný detektor oxidu uhelnatého umístěný podle návodu výrobce. Detektor však nenahrazuje pravidelnou kontrolu topidla a spalinové cesty.

Sedm věcí, které by měl majitel domu zkontrolovat

1.  Termín poslední kontroly komína. Ověřte, zda máte zprávu o provedené kontrole a zda není čas objednat další.

2.  Pravidelné čištění. Dodržujte předepsané intervaly podle druhu paliva a způsobu provozu.

3.  Stav topidla. Zkontrolujte jeho bezpečný provoz a dodržujte návod výrobce.

4.  Používané palivo. Do kamen a kotlů patří pouze palivo, pro které jsou určeny.

5.  Okolí komína a topidla. Odstraňte hořlavé předměty z nebezpečné blízkosti.

6.  Požární bezpečnost domácnosti. Zkontrolujte funkčnost hlásiče požáru a zvažte pořízení vhodného hasicího přístroje.

7.  Ochrana před oxidem uhelnatým. U spotřebičů, u kterých hrozí jeho vznik a únik, používejte vhodný detektor.

Zapamatujte si

Požár komína může začít nenápadně, ale jeho následky mohou být velmi vážné. Pravidelné čištění, odborná kontrola a správné používání topidla patří mezi nejúčinnější preventivní opatření.

Pokud v komíně začnou hořet saze, okamžitě přivolejte hasiče na čísle 150 nebo 112. Nikdy nelijte vodu do rozpáleného komína a nepokoušejte se kvůli hašení vstupovat na střechu.

Bezpečný komín znamená bezpečnější domov.