Úzkosti, deprese a psychické krize. Záchranáři stále častěji pomáhají i dospívajícím

Psychické zdraví ovlivňuje každodenní život stejně zásadně jako zdraví fyzické.

Přesto mohou jeho problémy zůstávat dlouho bez povšimnutí. Člověk někdy vyhledá pomoc až ve chvíli, kdy se jeho stav výrazně zhorší.

Zdravotničtí záchranáři při příležitosti Světového dne duševního zdraví připomínají, že psychické obtíže nejsou omezeny pouze na dospělé.

S akutními krizemi se setkávají také u dospívajících.

K psychickým krizím vyjíždějí záchranáři i za dětmi

Výjezdy zdravotnické záchranné služby nejsou spojeny pouze s úrazy, infarkty nebo dopravními nehodami.

Posádky poskytují pomoc také lidem, kteří se nacházejí v akutní psychické krizi.

Může jít o závažné úzkosti, depresivní obtíže, sebevražedné myšlenky nebo jiné stavy, při kterých člověk potřebuje bezprostřední pomoc.

Záchranáři upozorňují, že se s podobnými situacemi podle svých zkušeností stále častěji setkávají také u dospívajících.

Psychická krize přitom nemusí být na první pohled viditelná.

Jaké změny mohou být varovným signálem?

Důležité je všímat si změn v chování a prožívání, zvláště pokud přetrvávají nebo se zhoršují.

Pozornost si zaslouží například:

-  Výrazné uzavírání se před rodinou a přáteli.

-  Dlouhodobý smutek, úzkost nebo podrážděnost.

-  Ztráta zájmu o činnosti, které člověka dříve těšily.

-  Výrazné změny spánku nebo běžného denního režimu.

-  Vyjádření beznaděje, pocitů bezvýchodnosti nebo myšlenek na sebepoškození.

Jednotlivé projevy samy o sobě nemusí znamenat psychické onemocnění. Jsou však důvodem k citlivému rozhovoru a podle závažnosti také k vyhledání odborné pomoci.

Co udělat, když má blízký člověk psychické obtíže?

Prvním krokem může být obyčejný rozhovor.

Je důležité člověka vyslechnout, nepodceňovat jeho pocity a nesnažit se jeho obtíže zlehčovat.

Pomoci může nabídka společného vyhledání psychologa, psychiatra nebo jiného odborníka.

U dětí a dospívajících je vhodné zapojit důvěryhodného dospělého a podle situace také školního psychologa nebo pediatra.

Pokud člověk hovoří o sebevraždě nebo sebepoškození, je důležité brát jeho slova vážně.

Při bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112 a řiďte se pokyny operátora. Ohroženého člověka pokud možno nenechávejte samotného, pokud je to bezpečné.

Kde lze získat pomoc?

V České republice jsou dostupné také krizové linky:

Linka první psychické pomoci 116 123

Bezplatná nepřetržitá pomoc pro dospělé v psychické krizi.

Linka bezpečí 116 111

Bezplatná nepřetržitá pomoc pro děti, mladé lidi a studenty do 26 let.

Tísňová linka zdravotnické záchranné služby 155

Pro situace, kdy je bezprostředně ohroženo zdraví nebo život.

Není nutné čekat, až se psychické obtíže změní v akutní krizi.

Pomoc potřebují někdy i samotní záchranáři

Náročné zásahy mohou psychicky zatěžovat také zdravotnické pracovníky.

Záchranáři proto připomínají význam takzvané peer podpory.

Jde o možnost obrátit se na vyškoleného kolegu, se kterým mohou bezpečně hovořit o náročném výjezdu nebo jiné zatěžující zkušenosti.

Cílem je, aby zdravotník nemusel psychickou zátěž zpracovávat sám.

Podpora kolegů může být důležitou součástí péče o duševní zdraví pracovníků integrovaného záchranného systému.

Světový den duševního zdraví připadá na 10. října

Světový den duševního zdraví každoročně připomíná význam prevence, dostupnosti péče a otevřeného rozhovoru o psychických obtížích.

Základní sdělení zdravotnických záchranářů je jednoduché.

Psychické zdraví si zaslouží stejnou pozornost jako zdraví fyzické. A požádat o pomoc je přirozenou součástí péče o sebe i své blízké.