Zúčastněné složky si vyzkoušely různé modelové situace, společným jmenovatelem byla vždy záchrana osob
Na území Jesenického kraje dochází ke stoleté povodni. Generální ředitelství HZS ČR vyžaduje odřad HZS kraje se zaměřením na záchranné práce při povodních s požadavkem na technickou a personální soběstačnost pro pokrytí úkolů jednotek požární ochrany na přiděleném území po dobu dvou dní. Do povodněmi postiženého území bude předsunuta dislokace Záchranného útvaru HZS ČR, kterou může velitel odřadu dle potřeb využívat. Tak znělo zadání letošního největšího cvičení složek IZS v Karlovarském kraji s názvem Potopa 2019. Fiktivní Jesenický kraj bylo na dva dny území v okolí Chebu, kde účastníci cvičení plnili zadané úkoly především na vodních nádržích Jesenice a Skalka.
Stoletá povodeň neznamená, že tato povodeň se na daném území vyskytuje jednou za sto let. Jedná se o označení vodního stavu, jehož hodnoty se v dlouhodobém časovém období nevyskytovaly častěji, než právě jednou za sto let. Toto označení tak vyjadřuje míru povodně, její závažnost, kdy u desetileté povodně je pravděpodobnost, že tento stav nastane celkem pravidelně, u stoleté se jedná o tak závažný stav, který nás postihuje jen ojediněle.
Cílem cvičení bylo připravit a vyslat takzvaný odřad. To znamená speciálně určená skupina hasičů a techniky, která má plnit konkrétní úkoly. Tento pojem se používá zejména při vyslání většího množství sil a prostředků s logistickým zázemím. Odřad je schopný pracovat v místě svého nasazení zcela samostatně, s vlastním dostatečným vybavením, ale také s vlastním zázemím pro všechny zasahující. Tento odřad se přesunul z Karlových Varů na Chebsko, kde na ploše letiště Cheb vybudoval své seřadiště techniky včetně místa pro zázemí všech zúčastněných složek a také asistenční centrum pomoci. To slouží pro zajištění základních potřeb zachráněných osob. Kromě jednotek Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí během cvičení plnily zadané úkoly také členové ostatních složek IZS z řad policie, záchranné služby, armády, vodní záchranné služby. Figuranty pak tvořili příslušníci armády a studenti karlovarské střední odborné školy. Celkem se cvičení zúčastnilo téměř dvě stě osob a přes padesát kusů techniky. Úkolem cvičení nebyla protipovodňová ochrana, ale záchrana osob z různých situací, které vycházely z reálných podmínek a zkušeností záchranářů při řešení této živelní události. Nejvíce používaným prostředkem tak byly lodě a čluny, záchranné vesty a další vybavení pro práci na vodě.
Velitel odřadu po seskupení veškeré povolané techniky dostával postupně úkoly, které měl řešit. Jako první rozehra byl výbuch a následný požár v garážích u hráze přehrady, kdy povodeň zamezila přístup hasičů jiným způsobem, než po vodě či ze vzduchu. Vyslané jednotky tak museli zvládnout dovézt si dostatečné vybavení na zvládnutí požáru na člunech a zároveň zachránit zraněné osoby na místě. V dalších úkolech hasiči zachraňovali osoby uvízlé na zaplavené mostní konstrukci, vodáky z převráceného raftu, osoby uvízlé v rozvodněné řece, další osoby uvězněné na utrženém pontonu, který nekontrolovaně plul po vodní hladině, zraněné po pádu z vyvýšených míst do vody, osoby pohřešované na různých místech zasažených velkou vodou. Vždy se jednalo o místa, kde bylo nutné využít přístup pouze z vody na lodích či s použitím letecké záchranné služby.
Zachráněné figuranty převážely sanitky záchranné služby či přepravní prostředky hasičů na určená místa, část na stanici hasičů v Chebu, kde byla simulováno zdravotnické zařízení, část do zřízeného asistenčního centra pomoci na chebském letišti. Zde bylo nutné provést přesnou evidenci zachráněných osob a byla jim poskytnuto všem potřebné pro nouzové přežití od jídla, pití, případně teplého oblečení až po první psychologickou pomoc.
Cvičení začalo ve středu v brzkých ranních hodinách přijetím výzvy o sestavení a vyslání odřadu, záchranné akce pak na hladině vodních nádrží Jesenice a Skalka pokračovaly až do nočních hodin.
Zdroj: HZS Karlovarského kraje