Nehody, katastrofy i agresivita vůči záchranářům. Jubilejní kongres ukázal, na co se IZS připravuje

Jak dostat zraněného člověka z obtížně přístupného podzemí a zajistit jeho další péči? Jak koordinovat složky při rozsáhlé dopravní nehodě? A jak se připravit na aktivního střelce nebo pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu?

Právě podobné situace byly tématem jubilejního desátého kongresu krizového řízení v Lednici.

Oficiální název odborného setkání zněl Spolupráce složek IZS při mimořádných událostech a katastrofách.

Skutečné zásahy jako zdroj zkušeností

Jedním z hlavních pilířů kongresu byly kazuistiky a zkušenosti z reálných krizových situací.

Pozornost byla věnována například záchraně speleologa v Moravském krasu.

Účastníci se nezabývali pouze samotným vyproštěním člověka z obtížně přístupného prostředí. Případ sledovali také z pohledu přednemocniční péče a následného příjmu a ošetření pacienta v nemocnici.

Právě propojení jednotlivých etap zásahu může ukázat, jak důležitá je návaznost práce různých složek a zdravotnických pracovišť.

Nehoda dvou autobusů i vlaků

Další prezentace se věnovala dopravní nehodě dvou autobusů na Znojemsku.

Účastníci se dostali také za hranice České republiky. Jedním z témat byla nehoda vlaků na Slovensku.

Program se věnoval rovněž zkušenostem spojeným se zemětřesením ve Venezuele.

Jednotlivé případy umožňují odborníkům rozebírat nejen samotný zásah, ale také koordinaci většího počtu lidí a složek v situaci, kdy je nutné rychle rozhodovat a současně pracovat s omezenými možnostmi.

Aktivní střelec v jaderné elektrárně

Významnou část programu představovala také cvičení.

Jedna z prezentací se zabývala cvičením útoku aktivního střelce v prostoru jaderné elektrárny.

Dalším příkladem bylo taktické cvičení Technoparty.

Komplexní cvičení umožňují jednotlivým složkám prověřit společné postupy ještě předtím, než budou podobné schopnosti potřebovat při skutečné mimořádné události.

Pacient s podezřením na nebezpečnou nákazu

Krizové řízení se netýká pouze požárů, nehod nebo přírodních katastrof.

Jedna z přednášek proto rozebírala také příjem pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu.

Taková situace vyžaduje připravenost zdravotnického zařízení a koordinovaný postup lidí, kteří se na péči o pacienta a zabezpečení okolí podílejí.

Mezi hlavní pilíře kongresu patřily vedle zkušeností z reálných krizí také specifické podmínky jednotlivých zásahů, společná taktika a koordinace, inovace, digitální podpora a komplexní výcvik.

Agresivita vůči zdravotníkům a IZS

Program se dotkl také problému bezpečnosti samotných lidí, kteří poskytují pomoc.

Diskutována byla rostoucí agresivita vůči zdravotníkům a příslušníkům složek integrovaného záchranného systému.

Kongres byl určen především složkám IZS, zástupcům českých nemocnic, odborníkům na ochranu obyvatelstva, armádě a hygienickým stanicím.

„Naším cílem je především přispět ke zkvalitnění profesní činnosti. Věřím, že to se díky všem zúčastněným povedlo,“ uvedl vedoucí krizového oddělení jihomoravské záchranné služby a hlavní organizátor kongresu Vojtěch Nečas.

Právě sdílení zkušeností z reálných událostí a jejich následný rozbor může být důležitou součástí přípravy na situace, při kterých musí několik různých složek během krátké doby začít fungovat jako jeden celek.