Koncem roku 2016 jsme se na odborné přípravě posttraumatického týmu shodli na tom, že budeme rozvíjet naše zkušenosti nejen v postupech při práci se zasaženými účastníky mimořádných událostí u zásahů složek IZS, ale také při snižování tzv. „pozásahového stresu“ u hasičů. Proto jsme se při pravidelné odborné přípravě dne 13. 11. 2017 zaměřili na debriefing, který je jednou z možností, jakým způsobem lze pracovat s negativními dopady těžkých zásahů.
Co je debriefing
Debriefing je skupinový rozhovor zasahujících záchranářů o průběhu a dopadech psychicky náročného zásahu. I když je vedený psychologem (za podpory několika členů posttraumatického týmu), nejedná se terapeutickou metodu, ale o práci se „zdravými“ lidmi, kteří byli vystaveni „nezdravému“ působení těžkého zásahu.
Lze ho přirovnat k „sestupu“ do hloubek lidské duše a následně k „výstupu“ zpět do každodenního běhu života. Po stručném úvodu a představení pravidel začíná „sestup“ zjišťováním co nejvíce faktických informací o zásahu. Cílem je získat co nejplastičtější obrázek o jeho průběhu od vyhlášení výjezdu až po návrat na stanici. Dále se pozornost přesouvá k myšlenkám, které se zasahujícím během zdolávání události honily hlavou. Nejhlubší část pomyslného „sestupu“ je při sdílení psychických (nejčastěji emocionálních) reakcí na nejtěžší chvíle u zásahu. Je potřeba se připravit na to, že se zde může objevit bezmoc, zlost, vztek, beznaděj i celá řada dalších emocí, u kterých je cenné pro zachování duševního zdraví zasahujících, když v nich nejsou uzamčeny, ale je jim ve vhodném prostředí umožněn jejich kontrolovaný průchod. V tento moment přechází „sestup“ do hlubin ve „výstup“ do každodennosti. Jeho prvním krokem je povídání o příznacích, které se objevily po zásahu. Může se například jednat o poruchy spánku nebo zvýšenou podrážděnost. „Výstup“ pokračuje fází učení, při které jsou účastníkům doporučovány osvědčené postupy vyrovnávání se s následky těžkých zásahů a zdravého životního stylu. Během „výstupu“ ustupuje psycholog do pozadí a hlavní slovo přebírají přizvaní členové týmu posttraumatické péče, aby mohli předat své praktické zkušenosti získané na hasičských stanicích (a ne pouze vyčtené z psychologických knih). Tato doporučení jsou pro zasažené záchranáře mnohem „stravitelnější“, když jsou vysloveny kolegou hasičem než kolegou psychologem. V poslední fázi příznačně zvané „návrat“ jsou shrnuté klíčové momenty proběhlého setkání, znovu je zdůrazněna důvěrnost sdělených prožitků a normálnost reakcí na ně. Účastníci jsou pak zpravidla pozváni k malému neformálnímu občerstvení.
Průběh školení
Celé dopoledne jsme věnovali modelovému nácviku debriefingu. Vedl ho hasičský psycholog z Kraje Vysočina kpt. Mgr. Jiří Průža, který vedl řadu debriefingů nejen u hasičů ale i v armádě, kde předtím profesně působil. Všiml jsem si, že během povídání o fiktivní události se u účastníků objevily skutečné emoce. Dále se k nám připojil bývalý vedoucí armádní psycholog Mgr. Bohuslav Jäger. Společně s kpt. Mgr. Jiřím Průžou přiblížili účastníkům své zkušenosti s využitím debriefingu v Armádě České republiky, a to zejména během zahraničních bojových misí, kterých se oba několikrát účastnili. Systém práce s pozásahovým stresem u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dále představil Tomáš Hes, DiS., který působí jako krajský koordinátor jednoho ze dvou posttraumatických týmů u jihočeské záchranné služby. Kromě toho připojil i několik cenných postřehů z debriefingů, které pomáhal vést psychologům v roli přizvaného člena posttraumatického týmu. Posledním hostem byla bývalá jihočeská hasičská psycholožka PhDr. Marie Mezníková. Účastníkům popsala svoji aktuální zkušenost s psychickou podporou osoby, která byla očitým svědkem dokonané sebevraždy. Na mě kromě moderování celé akce zbylo představení klíčových bodů ze schválené koncepce Psychologické služby u HZS ČR pro roky 2017 – 2025 a krátké ohlédnutí za „intervenčním“ rokem 2017.
autor: mjr. Mgr. Tomáš Adámek, psycholog HZS Jihočeského kraje
Zdroj:
Vendula Matějů –tisková mluvčí Jihočeský kraj
Foto: HZS Jihočeský kraj
Zdroj:
Vendula Matějů, tisková mluvčí - HZS Jihočeský kraj
Foto: HZS Jihočeský kraj