Práce ve výškách a nad volnou hloubkou patřila vždy mezi činnosti hasičů. Již při zakládání prvních hasičských sborů před zhruba 150 lety hasiči prováděli činnosti, při kterých jim hrozilo nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky. Pro tuto činnost byli vybaveni ochranným pásem a zajišťovacím konopným lanem. Po celou dobu historického vývoje požární ochrany, kdy docházelo k převratným krokům při vybavování a výcviku hasičů, se v oblasti zajištění osob při práci ve výškách v podstatě nic nezměnilo. Změna nastala až po roce 1990, kdy byly ustaveny lezecké skupiny u krajských požárních útvarů a vybráni byli i instruktoři. Od té doby se trénuje a zasahuje ve výškách a zdokonaluje se nejen výcvik ale i vybavení hasičů-lezců.
Ve středu 10.1.2023 se zrovna trénovalo na stanici v Pardubicích. Hasiči lezci se připravovali na technické zásahy, v případě úrazů dělníků, kteří provádějí výškové práce – například pády ze střech či zranění při pádu z lešení a podobně. „Dnes to byl konkrétně nácvik záchrany osoby z lana s přístupem zespodu a výstup po laně s dýchací technikou,“ říká k pravidelnému výcviku nprap. Josef Urválek, krajský instruktor lezecké skupiny HZS Pardubického kraje.
Možná jste nevěděli, že základní návyky musí znát každý profesionální hasič. Lezecká skupina musí ročně absolvovat 104 hodiny tréninku.
K výcviku hasiči používají věž na stanici v Pardubicích nebo věž pro sušení hadic, která imituje také šachtu (uzavřený prostor). Dále využívá lezecká skupina výškové budovy. Například v krajském městě je to například telekomunikační věž na Masarykově náměstí. Každoročně odjíždí lezecká skupina do Adršpašských skal, kde provádí nácvik záchrany a evakuaci osob ze skal.
Dále se skupina zúčastňuje cvičení spolu se speleology při nácviku vyhledávání a záchrany osob zaklíněných či uvízlých v jeskyních.
Lezci úzce spolupracují s potápěčskou skupinou. V tomto případě se jedná například o vyhledávání utonulých či vytažení předmětů z vody.
por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí
Zdroj: HZS Pardubického kraje