Úterý 6. května 2025. Slunečné dopoledne ve Středočeském kraji narušil nepříjemný scénář. Z nákladní železniční cisterny v areálu chemičky SPOLANA v Neratovicích začal unikat amoniak. Silný severozápadní vítr hnal jedovatý oblak přímo k vlakovému nádraží a blízkým obytným čtvrtím. Sirény houkaly, záchranáři spěchali k místu události, město vstupovalo do krizového režimu. Šlo ale „jen“ o cvičení. A jedno z největších svého druhu v posledních letech.
Začalo to jako obyčejný den. Skončilo to jako zkouška připravenosti celého regionu.
V 9:00 ráno se rozezněl monotónní tón sirény, trvající 140 vteřin. Žádné klasické kolísání výstražného signálu. Byl to zkušební signál – ale sdělení bylo jasné: „Pozor, nebezpečí úniku chemické látky.“
Na dispečinku krajských hasičů ve chvíli přijetí hlášení o simulovaném úniku čpavku začal závod s časem. Jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů, záchranáři, policisté, městská policie, ale i krizové orgány města Neratovice a starostové okolních obcí dostali pokyn k aktivaci svých havarijních plánů. Do akce se dal celý Integrovaný záchranný systém (IZS) – a šlo o víc než jen o trénink. Šlo o ověření schopnosti spolupráce v reálném čase a prostoru.
Amoniak – neviditelný nepřítel
Zvolený scénář nebyl náhodný. Čpavek (amoniak) je vysoce toxická látka, která při úniku do ovzduší může způsobit vážná zdravotní poškození – od podráždění dýchacích cest až po selhání plic.
.jpg.aspx?width=650&height=433 "01-001-Proverovaci-cviceni-slozek-IZS-Spolana-2025-(1).jpg")
Fingovaný únik vznikl v důsledku "narušení pláště železniční cisterny" v části vlečky těsně u oplocení areálu SPOLANA. Fiktivní porucha při nakládce chemické látky vyústila ve „výron“ toxického mraku za hranice průmyslového areálu. Obytné části města, včetně hlavního vlakového nádraží, byly rázem v bezprostředním ohrožení.
Simulovaná situace přinutila velení zásahu rozdělit zónu do dvou hlavních sektorů: Sektor 1 – samotný areál SPOLANA, místo úniku. Sektor 2 – oblast mimo podnik, pod vlivem šíření látky.
Minuty rozhodovaly. A šlo o detaily.
Hasiči z HZS Středočeského kraje, podnikových sborů SPOLANA a Správa železnic, stejně jako speciální Záchranný útvar HZS ČR a chemická laboratoř z Kamenice, sehráli klíčovou roli. Zásah byl pečlivě koordinován, a každá jednotka znala svou roli. Vyhodnocení směru větru, simulace měření koncentrace amoniaku v ovzduší, i rozhodnutí o evakuaci – to vše bylo součástí velmi reálného scénáře.
.jpg.aspx?width=650&height=433 "08-008-Proverovaci-cviceni-slozek-IZS-Spolana-2025-(1).jpg")
Zdravotníci měli v cvičení nelehkou úlohu. Figuranti, záměrně maskovaní členkami Českého červeného kříže, působili natolik přesvědčivě, že i zkušeným profesionálům chvilku trvalo, než odhalili, že nejde o skutečné oběti. Záchranáři však obstáli – jeden z hasičů se během zásahu skutečně drobně zranil, a i to se do scénáře hladce zapojilo.
Bezpečnostní sítě se spustily i v civilní sféře
Policie ČR obsadila dopravní uzávěry v předepsaných bodech města. Městská policie asistovala u řízení dopravy a informovala občany. Starosta Neratovic operativně svolal krizový štáb města, který přijal klíčová rozhodnutí o varování a ochraně obyvatelstva.
Zároveň došlo ke spuštění systému hromadného rozesílání varovných SMS. Občané v ohrožené zóně dostali informaci o tom, že se mají uzavřít do domovů, nevycházet a utěsnit okna. Vše šlo podle plánu – ale i každý drobný zádrhel se stal cenným impulsem pro vylepšení do budoucna.
Kdo všechno hrál roli ve stínovém divadle bezpečnosti?
Do akce se zapojilo na 60 aktivních účastníků záchranných složek a dalších 20 pozorovatelů z kontrolních a státních orgánů. Mezi nimi například Česká inspekce životního prostředí, zástupci Středočeského kraje, i experti z jiných krajských HZS.
Klíčovou roli sehrály i partnerské organizace ze soukromého sektoru. Bez podpory firem jako ORLEN Unipetrol Doprava, Lach-Ner nebo Integra Progress by takto komplexní scénář nemohl proběhnout. Všichni tito aktéři přispěli technickým zázemím, personálním pokrytím a expertní podporou.
Co cvičení ukázalo? A co si z něj odnést?
Cílem nebylo jen "si to zkusit". Šlo o praktické prověření klíčových částí tzv. vnějšího havarijního plánu. Tedy jak funguje varování obyvatel, jak probíhá jejich vyrozumění, jak se řídí pohyb osob a vozidel v zasažené oblasti a jaký je stav nouzového monitoringu.
Zatímco z vnějšího pohledu šlo o velmi úspěšnou akci, opravdové vyhodnocení přijde až v následujících týdnech. Analytici budou zkoumat každý krok, porovnávat ho s nastavenými postupy a hledat místa, kde ještě může dojít ke zlepšení. Cílem je minimální rozdíl mezi teorií a praxí – protože v reálné situaci jde o vteřiny a lidské životy.
SPOLANA 2025 – více než jen cvičení
Toto cvičení nebylo jen pravidelným bodem v kalendáři bezpečnostních složek. Bylo to jasné sdělení – že v případě havárie je Středočeský kraj připraven. Že spolupráce mezi záchranáři, policií, zdravotníky, samosprávami a průmyslovými podniky funguje. A že ochrana života a zdraví obyvatel není fráze, ale každodenní závazek.
Jedním z přítomných pozorovatelů byl i expert z HZS Královéhradeckého kraje, který poznamenal:
"Takhle precizní nasazení, souhra a realističnost scénáře, to není běžné ani u velkých krajských cvičení. Tady se opravdu testovala připravenost. A obstála."
Závěrem
V době, kdy se svět potýká s klimatickými extrémy, technologickými hrozbami i chemickými riziky, není možné spoléhat se na štěstí. Každé cvičení, jako bylo SPOLANA 2025, je krokem k větší bezpečnosti.
Možná šlo jen o „fingovaný“ únik. Ale v očích záchranářů, kteří v ten den vyjeli do akce, nešlo o hru. Šlo o poslání. A o to, být připravený na chvíli, která doufejme nikdy nepřijde – ale pokud přijde, musí přijít připravenost.
Autor: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj: Ing. Ladislav HOLOMČÍK
mediální poradce – tiskový mluvčí
HZS Středočeského kraje
Foto: HZS Středočeského kraje