Varšava – Tragická smrt 62letého záchranáře, který podlehl bodným zraněním opilého útočníka, rozproudila v Polsku bouřlivou diskusi. Mají být zdravotníci vybaveni neprůstřelnými vestami? Mají podstupovat povinný výcvik sebeobrany? A co víc – měli by se pachatelé těchto útoků trestat stejně přísně jako ti, kdo napadnou policisty? Otázky, které donedávna nikdo nekladl, jsou nyní v centru zájmu veřejnosti i politiků.

Záchranáři pod palbou: Proč roste agresivita vůči těm, kteří pomáhají?

Záchranáři čelí útokům stále častěji. Důvody? Kombinace několika faktorů – rostoucí frustrace společnosti, zvýšená konzumace alkoholu a drog, ale také nepochopení role záchranářů. Ti totiž nejsou policisté ani soudci, jejich úkolem není rozhodovat, kdo si pomoc zaslouží a kdo ne. Přesto se stávají terčem verbálních i fyzických útoků.

„Lidé si na nás vylévají vztek. Často jsme v první linii, když je situace krizová – když se někomu snažíme zachránit život po autonehodě, když někomu musíme říct, že jeho blízký už zemřel, nebo když přijedeme k opilci, který místo vděku reaguje agresí,“ popisuje situaci polský záchranář Jakub, který slouží už 15 let.

Statistiky mluví jasně: počet útoků na záchranáře se za posledních pět let v Polsku zdvojnásobil. A nejedná se jen o nadávky nebo plivance. Kopance, rány pěstí a dokonce i útoky nožem nejsou výjimkou.

Sebeobrana pro záchranáře? Nestačí kurz, je potřeba léta tréninku

Jedním z návrhů, který se po posledním tragickém incidentu objevil, je povinný výcvik sebeobrany pro všechny záchranáře. Odborníci se ale shodují – pokud někdo nemá letitou praxi v bojových uměních, jednodenní či týdenní kurz z něj neudělá mistra.

„Svalová paměť se nevytvoří za pár dní. Aby člověk dokázal správně reagovat v krizové situaci, potřebuje roky tréninku,“ říká instruktor sebeobrany Tomasz Kowalski, který se specializuje na výcvik bezpečnostních složek. „Krátký kurz může pomoci se základním povědomím o obraně, ale v reálné situaci jde o sekundy – a pokud není člověk dobře vycvičený, může špatná reakce situaci ještě zhoršit.“

Znamená to, že trénink je zbytečný? Ne nutně. Záchranáři mohou absolvovat základní kurzy, které jim pomohou vyhnout se nebezpečí – naučí je, jak se správně postavit, jak se vyprostit ze sevření nebo jak použít běžné předměty k obraně. Jenže co když útočník přijde s nožem?

Ochranné vesty: Záchrana, nebo přítěž?

Další návrh, který získává na popularitě, je vybavení záchranářů ochrannými vestami. Ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že se touto možností zabývá, ale naráží na několik problémů:

1. Jaký typ vesty? Ochranné vesty se dělí na několik kategorií. Měkké neprůstřelné vesty (SBA) chrání před střelami, ale nikoliv před bodnými zbraněmi. Tvrdé vesty (HBA) sice zastaví nůž i kulku, ale jsou příliš těžké pro běžné nošení. Nejvhodnější variantou by byly speciální protiúderové vesty odolné proti bodnutí (SR), které váží kolem 2–3 kg a mohou poskytnout ochranu proti většině hrozeb.

2. Kdo to zaplatí? Cena kvalitní vesty odolné proti bodnutí se pohybuje kolem 2 800 PLN (cca 16 000 Kč). Pokud by měl být každý z tisíců záchranářů vybaven takovou vestou, šlo by o obrovské náklady. A co helmy? Co rukavice odolné proti řezným zraněním? Kdo pokryje údržbu a výměnu poškozených kusů?

3. Komfort a efektivita práce – Může záchranář efektivně ošetřovat pacienta v těžké vestě? Co když mu omezí pohyblivost v klíčových momentech resuscitace?

Tresty pro útočníky: Ochrana záchranářů začíná u zákona

V Polsku i dalších evropských zemích se stále řeší, jak přísně trestat ty, kdo napadnou zdravotníky. Policista, který utrží ránu, může očekávat, že agresor půjde za mříže. U záchranářů tomu tak často není – útočníci se vymlouvají na opilost, nepříčetnost nebo stres a často odcházejí jen s pokutou nebo podmínkou.

„Když někdo napadne policistu, je to bráno jako útok na státní autoritu. Ale záchranář? To je najednou ‚jen konflikt‘. Je potřeba změnit myšlení společnosti i přístup soudů,“ říká právnička Marta Nowak, která se specializuje na trestní právo.

Některé země už zavedly tvrdší tresty. Ve Velké Británii je napadení zdravotníka považováno za závažný trestný čin a útočníkům hrozí až 12 let vězení. V Německu mohou agresory čekat přísnější postihy, pokud napadnou záchranáře při výkonu služby. Polsko zatím v této oblasti zaostává.

Jaká je budoucnost? Sebeobrana, vesty, nebo změna zákona?

Co tedy záchranáři skutečně potřebují?

• Lepší právní ochranu – tvrdší tresty pro útočníky by mohly odradit potenciální agresory.
• Psychologickou přípravu – záchranáři by měli procházet školením, jak jednat s agresivními pacienty a jak předcházet eskalaci konfliktů.
• Selektivní použití ochranných pomůcek – v nejrizikovějších oblastech by mohly být vesty standardem, ale jejich nošení plošně by mohlo být nepraktické.
• Podporu veřejnosti – společnost musí pochopit, že napadnout záchranáře znamená ohrozit celý systém zdravotní péče.

Jedna věc je jistá – pokud se situace nezmění, může být otázkou času, kdy dojde k další tragédii. A nejen v Polsku.