Zlato se pozná v ohni, stateční lidé v neštěstí, je latinské přísloví, které se právem hodí na hrdiny současné doby – hasiče.
Hasiči zachraňující životy, zdraví a majetek druhých, mohou být pro mnohé hrdiny, kteří stojí na straně dobra. Práce profesionálních hasičů je potřebná a velmi ušlechtilá. Tato profese vyžaduje rozhodnost, duchapřítomnost, odvahu – je to práce pro opravdové muže. Asi nikdo z nás si neuvědomuje, s čím se hasiči setkávají. Denně je to setkávání s lidským utrpením, se smrtí a zkázou.
V životě člověka mohou nastat neočekávané mimořádné události, jako jsou živelní pohromy (povodně, požáry, sesuvy půd, sněhové laviny), havárie s únikem nebezpečných látek, dopravní nehody a další, které mohou ohrozit životy, zdraví obyvatel a způsobit velké škody na materiálních hodnotách. V případě jakékoliv mimořádné události nebo úniku nebezpečné látky, dopravní nehody jsou 24 hodin denně připraveni zasáhnout hasiči.
„Vždy je to hodně o konkrétní situaci. Byl jsem za poslední dobu již u čtyř událostí, které byly tragické. Sleduji, že hasiči zvládají situace perfektně. Na posledním případu v Holicích byli na místě velmi rychle a okamžitě řešili danou situaci s malým chlapcem. Zásahy s malými dětmi jsou jedny z nejtěžších. Všechny kolem taková situace zasáhne. Máme to tak od přírody,“ komentuje poslední těžký zásah hasičů v Holicích kpt. Mgr. Daniel Krejčí.
Po opravdu psychicky náročném zásahu je dle slov psychologa nejlepší si společně sednout a probrat zásah, vyměnit si pohledy na danou událost. „Je moc dobře, když se můžeme k zásahu vrátit, na stanici v klidném prostředí s hasiči zjistíme, jak každý z nich danou situaci vnímal a prožíval. I tím se tak můžeme případně více připravit na situace budoucí, je ale pravdou, že se nikdy nelze dokonale připravit na něco, co ještě nenastalo,“ upřesňuje Daniel Krejčí.
Hasiči jsou muži, kteří zažívají mnoho mimořádných a mnohdy traumatizujících událostí. Při zásahu se hasiči většinou zcela pragmaticky soustředí na vlastní práci a v takové situaci je určitý odstup od vlastních emocí součástí účinného a funkčního obranného mechanismu. Emocím se však nelze vyhnout trvale a zcela. „Emoce se nevyhnutelně dostávají do vědomí s určitým časovým zpožděním, zpravidla teprve bezprostředně po návratu na stanici a někdy ještě později. Tyto prožitky pak mohou vytvářet různé psychické problémy, například problémy spojené s tzv. posttraumatickým stresem,“ říká hasičský psycholog.
Čím déle hasiči slouží u profesionálních jednotek, tím mají více zkušeností a moc dobře vědí, jaké nemalé nároky tato práce na psychiku klade. Nezpracované emoce se v hloubi jejich duše mohou hromadit, aby po čase, třeba i když to nejméně čekají, buď vyplavaly napovrch a zaplnily mysl traumatickými vzpomínkami, nebo dovedly hasiče vyčerpaného snahou potlačit vlastní emoce k tomu, čemu se odborně říká „burn-out“ – vyhoření. Ano, i hasiči mohou vyhořet. „Syndrom vyhoření může být velmi rizikový pro ty, kteří se s velkým nasazením „obětují druhým“ a k sobě jsou nepřiměřeně tvrdí a nároční. Být ochoten pomáhat druhým je skvělá vlastnost, ale umět být laskavý sám k sobě může být v některých situacích ještě důležitější,“ dodává psycholog.
„Pomoc je poskytována nejen zasahujícím hasičům, ale je nabízena i rodině, kterou neštěstí zasáhlo. Je vždy na nich, zda psychologickou pomoc využijí. Jsem tu od toho, abych jim pomohl. Pokud cítí, že pomoc v danou chvíli nechtějí nebo nepotřebují, na místě tragické události jim předám kontakty na mě, případně na jiná dostupná místa pomoci, a třeba se rodina v následujících dnech rozhodne mou pomoc využít. Pro některé lidi může být velmi uklidňující už jen to vědomí, že se ozvat mohou, i když toho nakonec třeba ani nevyužijí, může být pro ně velmi důležité, že kdyby něco, tak mají kam zavolat. Psychologickou službu nabízíme v rámci daného hasičského zásahu jako akutní psychosociální pomoc,“ říká kpt. Mgr. Daniel Krejčí, psycholog HZS Pardubického kraje.
por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí
Zdroj: HZS Pardubického kraje