Ohněm spálené okrasné túje, poničené náhrobky a dekorace na hrobech, to jsou následky každoročních požárů na hřbitovech v období Památky zesnulých, lidově Dušiček. Dušičky připadají již od 8. století na 2. listopadu a volně navazují na den Všech svatých. Tento den se vzpomíná na všechny, kteří odešli z tohoto světa. V kostelích se slouží mše, při kterých se lidé modlí za duše zemřelých v očistci, aby je mohli vykoupit z jejich hříchů. A pozůstalí upravují hroby, zdobí je věnci, květinami a zapalují na nich svíčky – symboly příslibu věčného života.

Hasiči se ale setkávají s požáry od svíček, hlavně od nekvalitních svíček v plastovém obalu. Svíčky často vzplanou a od nich se požár rychle rozšíří například na živý plot. Ten hoří obrovskou rychlostí.

 „K požáru dojde velmi jednoduše – nekvalitní svíčka v plastovém obalu po dohoření nezhasne, místo toho začne hořet obal. Vznikne velký žár, kvůli kterému praskne lampička, a plameny následně vyšlehnou ven. Plast hoří opravdu mocně. Pokud je hořící lampička blízko živého plotu, poměrně snadno od ní chytne," upřesňuje vznik požáru vyšetřovatel hasičů kpt. Bc. Václav Dostál.

Když začnou hořet túje, které vypadají navenek zelené, ale uvnitř živého plotu jsou zcela suché, tak hoří podobně jako suchá tráva. Ohořelé nemusí být jen túje, ale poškozené od požáru mohou být i hroby, žárem popraskají dekorace, sežehnuté mohou být i fotografie a nápisy na hrobech.

Zdroj:

Vendula Horáková, tisková mluvčí – HZS Pardubického kraje
Foto: HZS Pardubického kraje