Díky pálení listí, klestí či odpadu v rámci podzimních prací nebo plošnému vypalování starých suchých porostů, dochází každoročně ke vzniku požárů, které způsobí četné újmy na zdraví a mnohamilionové škody na majetku. 

Podíváme-li se do hasičských statistik, tak jen v loňském roce si pálení vyžádalo 2 lidské životy a 18 osob se zranilo. Oheň se v otevřeném prostoru může velice snadno vymknout kontrole a způsobit nejenom značné škody na zdraví a majetku, ale také závažné ekologické následky, například v podobě ztráty části lesa či úhynu živočichů. I zdánlivě tak bezpečná činnost, jako je spalování shrabaných porostů, mívá mnohdy neblahé následky. Při silném větru dochází velice snadno k rozšíření ohně mimo ohniště a zejména starší lidé, kteří mají často omezené možnosti pohybu, mohou v takovýto okamžik podlehnout panice nebo ztrátě orientace.

Požáry přírodních porostů způsobené zakládáním ohňů a vypalováním trávyv letech 2005 – 2016

Poz. k tabulce: Požáry přírodních porostů způsobené zakládáním ohňů a vypalováním, pokud byly bez škody a zranění, tak se v letech 2005 - 2014 evidovali jen jako „dále nedošetřené“ a nejsou v této tabulce zahrnuty. Teprve od roku 2015 se do této skupiny (pálení a vypalování) zahrnují všechny požáry tohoto charakteru.

Zákon zakazuje vypalování porostů

Podle § 17 odst. 3 písm. f) zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, nesmí fyzická osoba provádět vypalování porostů, jinak se dopustí přestupku podle § 78 odst. 1 písm. s) citovaného zákona. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 25 000 Kč.

Podle § 5 odst. 2 citovaného zákona právnické a podnikající fyzické osoby nesmí vypalovat porosty.  Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou povinny předem oznámit územně příslušnému HZS kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.

Při porušení této povinnosti se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba správního deliktu podle § 76 odst. 2 písm. n) citovaného zákona. Za tento správní delikt jim může nýt uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Pálení biologického odpadulze provádět za podmínek stanovených jednotlivými obcemi (nežádoucí znečišťování ovzduší, obtěžování okolí apod.) jen na předem připravených přiměřeně velkých hromadách za trvalé přítomnosti alespoň jedné dospělé osoby a prostředků na prvotní hasební zásah.

V zájmu bezpečnosti své i druhých proto při pálení biologického odpadu dodržujte tato pravidla: 

• ověřte si, zda pálení biologického odpadu vaše obec neomezuje, případně zcela nezakazuje,

• důsledně dbejte pokynů příslušného HZS kraje,

• velikost hromad klestu a listí po úklidu je nutno volit tak, aby shořely během pracovní směny nebo v době, kdy je na místě přítomen dozor,

• při náhlém zhoršení počasí - silném větru -pálení ihned přerušte a oheň uhaste,

• místo pro pálení izolujte pruhem širokým nejméně 1 m, kde budou odstraněny hořlavé materiály až na minerální půdu (zeminu),

• místo spalování musíte zabezpečit dostatečným množstvím hasebních látek,

• místo pálení můžete opustit až po úplném uhašení ohně,

• po dobu 5 dnů nebo do vydatného deště místo pálení pravidelně kontrolujte,

• příjezdové cesty vedoucí k místům spalování nesmí být zataraseny,

• spalovat klest či odpad lze pouze v bezpečné vzdálenosti od obytných nebo hospodářských objektů,

• osoba mladší 15 let nemůže odpad spalovat bez přítomnosti osoby starší 18 let, která je spalováním pověřena.

Mějte na paměti, že povinnosti občanů a firem v této oblasti stanoví i další zákonné normy, např. zákon o ovzduší, zákon o lesích, zákon o odpadech nebo vyhlášky jednotlivých obcí.

Zdroj:
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí MV- generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Foto: generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR