Fungování projektu Bezpečné pohraničí bylo naplánováno na roky 2016 až 2019.
Jaké výsledky přinesl?
.jpg)
„Spolehlivým ukazatelem naší česko-polské spolupráce je statistika zásahové činnosti. V roce 2019 jsme byli přivoláni v rámci přeshraniční spolupráce do Polska v patnácti případech, oproti tomu v roce 2018 to bylo v šesti, v roce 2017 ve třech případech. Při jedné události jsme si loni naopak vyžádali pomoc polských hasičů, a to při hašení lesního požáru u Olešnice v Orlických horách,“ shrnul ředitel HZS Královéhradeckého kraje brig. gen. František Mencl, který zároveň dodává, že ukončení projektu neznamená konec spolupráce českých a polských hasičů. „Projekt Bezpečné pohraničí a naše tříletá spolupráce s polskými kolegy přispěly k zintenzivnění kooperace jednotek požární ochrany a hodláme tyto vazby posilovat i do budoucna.“
Základem efektivní spolupráce českých a polských jednotek u zásahu začíná už komunikací operačních středisek, proto i v loňském roce absolvovali příslušníci polského sboru stáže na krajském operačním a informačním středisku HZS Královéhradeckého kraje. Za uplynulé tři roky se uskutečnilo osm takových stáží, čeští pracovníci KOPIS navštívili wroclavskou centrálu třikrát. Zároveň prošli čeští příslušníci jazykovou přípravou v polštině.
Za celou dobu fungování projektu naplánoval HZS Královéhradeckého kraje více než třicet aktivit pro zástupce partnerů, jednalo se o různé workshopy, výcviky nebo stáže. Čeští a polští hasiči se tak sehrávali při záchraně osob ve výškách a nad volnou hloubkou, záchraně osob z vody, uskutečnily se výcviky potápěčů i hašení lesních požárů. Konkrétně byl krajský sbor odpovědný za tvorbu metodiky při záchraně osob ve výšce a nad volnou hloubkou a podílel se také na tvorbě metodiky zásahů při úniku nebezpečných látek. Na obě témata pak byly uspořádány mezinárodní konference, které se konaly loni v Peci pod Sněžkou.
Jednou z posledních akcí, kterou HZS Královéhradeckého kraje v rámci projektu Bezpečné pohraničí připravil, byl kurz bezpečné jízdy. V roce 2019 se jej zúčastnilo celkem 230 osob z řad HZS Královéhradeckého kraje, JSDH obcí v Královéhradeckém kraji a polských hasičů. Výcvik byl zaměřen na zvládání vozidel v krizových situacích, jako je například smyk, aquaplaning, jízda v terénu a další. V rámci teoretické a praktické části se řidiči zdokonalili v tzv. defenzivní jízdě a získali cenné rady a zkušenosti, které jim poslouží v praxi k lepšímu ovládání vozidel.
Česko-polský projekt byl pro krajské hasiče také příležitostí k pořízení zásahové techniky a technických prostředků v celkové hodnotě asi 19 milionů korun. „Našemu sboru se podařilo takto získat měřicí a diagnostické zařízení, pořídit dvacet nových dýchacích přístrojů a také jsme vybavili stanice v Náchodě, Rychnově nad Kněžnou a Trutnově třemi novými chemickými automobily. Dále byly pořízeny videokonferenční jednotky a radiostanice, které budou k dispozici v případě společného zásahu českých a polských hasičů,“ upřesnil brig. gen. František Mencl.
Do projektu Bezpečné pohraničí se zapojil HZS Královéhradeckého kraje jako jeden z pěti českých sborů, které mají společnou hranici s Polskem. Aktivity realizoval v letech 2016 – 2019, rozpočet celého projektu byl asi 7,9 milionu eur, z toho necelý jeden milion eur byl rozpočet pro HZS Královéhradeckého kraje.
O projektu Bezpečné pohraničí
Bezpečné pohraničí je realizováno v rámci programu Interreg V-A Česká republika – Polsko. Do projektu jsou zapojeny na české straně Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého, Libereckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Na polské straně v projektu spolupracují Komenda Wojewódzka Państwowej Straży Pożarnej w Opolu, Wrocławiu a Katowicach.
Cílem projektu je zlepšit přeshraniční připravenost k provádění činností při řešení krizových situací. Jedním z hmatatelných výsledků realizace projektu bude platforma pro výměnu informací, která umožní efektivní spolupráci záchranářských služeb v případě výskytu ohrožení přeshraničí povahy. Za tímto účelem bude například vytvořen teleinformační systém zajišťující možnost řízení a výměny informací v krizových situacích mezi centry krizového řízení na jednotlivých úrovních a službami zodpovědnými za bezpečnost.
Zdroj: por. Mgr. Martina Götzovátisková mluvčíHZS Královéhradeckého kraje