Tragická smrt záchranáře: Veřejnost pomáhá rodině těžce zasažené ztrátou

Tragická ztráta zasáhla celou komunitu

Horská služba ČR oznámila tragickou událost, která hluboce zasáhla kolegy i širokou veřejnost. Záchranář Roman Fišnar zemřel při výkonu svého povolání – tam, kde mnoho let pomáhal druhým. Byl respektovaným členem týmu, zkušeným horalem a člověkem, který se ve službě i mimo ni řídil jednoduchým principem: když někdo potřebuje pomoc, musí ji dostat.

Zpráva o jeho úmrtí rychle vyvolala vlnu solidarity. Kolegové se okamžitě rozhodli podpořit jeho rodinu, která po něm zůstala – partnerku Naďu a dva malé syny, sedmiletého Maxíka a teprve půldruhého roku starého Edíka.

Muž, který žil pro hory i pro lidi

Roman Fišnar se stal dobrovolným členem Horské služby v roce 2013 a o tři roky později nastoupil jako profesionální záchranář v oblasti Jeseníků. Za dobu své služby vyjel k 1170 zásahům a podílel se také na několika úspěšných resuscitacích. Mladším kolegům pomáhal s odbornou přípravou a stal se oporou celého týmu.

Jeho kolegové popisují člověka s „obrovským srdcem a energií“, který dokázal motivovat druhé a přirozeně přebíral odpovědnost v obtížných situacích. Tragická událost tak zasáhla nejen profesní komunitu, ale i mnohé turisty a sportovce, jimž v minulosti pomohl.

Veřejná sbírka pro podporu rodiny

Horská služba se rozhodla vytvořit sbírku se zcela jasným cílem: zajistit fungování domácnosti, kterou Romanova smrt zásadně zasáhla. Partnerka Naďa nyní stojí před situací, kterou žádná rodina nechce zažít – ztráta blízkého i hlavního opěrného pilíře.

Peníze ze sbírky budou použity zejména na běžné výdaje domácnosti, potřeby dětí, školní pomůcky, kroužky, dopravu či sportovní aktivity. Cílem je, aby chlapci měli možnost vyrůstat bez omezení a jednou mohli jít třeba i ve stopách svého otce.

Proč je podpora důležitá

Záchranáři Horské služby pravidelně nasazují vlastní bezpečí při pomoci ostatním. Jejich práce je fyzicky i psychicky náročná, odehrává se často v extrémních podmínkách a její rizika jsou dlouhodobě vysoká. Příběh Romana Fišnara to bolestně připomíná.

Podpora podobných rodin tak není jen pomocí v těžké životní situaci, ale také vyjádřením úcty k práci, kterou záchranáři odvádějí. Komunita i veřejnost mohou ukázat, že za lidmi v první linii stojí – nejen v okamžiku hrdinských činů, ale i ve chvílích nejtěžších.

Závěr: Pomoc, která má smysl

Vzniklá sbírka má jediný cíl – pomoci rodině muže, který věnoval život pomoci druhým. Každý příspěvek je konkrétní podporou pro Naďu a její dva syny, kteří se nyní učí žít bez svého táty. Horská služba i veřejnost věří, že společně dokážou přepsat alespoň část smutného příběhu v příběh solidarity, úcty a lidskosti.