Dvě jednotky hasičů se zapojily v pátek 9.11.2018 večer do odchytu dospělého pštrosa, který utekl z menší farmy na Třinecku (okres Frýdek-Místek). Zhruba po půlhodině jej hasiči společně s policisty ČR chytili, hasiči mu ještě museli opatrně - za asistence majitele - ošetřit ošklivé zranění na krku.
 


Na místo předpokládaného pohybu „uprchlého“ pštrosa vyjela na okraj Vendryně jednotka HZS Moravskoslezského kraje z Třince a jednotka dobrovolných hasičů z Vendryně. Kvůli volně pobíhajícímu ptákovi musely být na nějakou dobu zpomaleny vlaky, projíždějící mezi železničními stanicemi Třinec-centrum a Vendryně.
 


Rojnice, v níž bylo deset hasičů a dva policisté ČR, byla nakonec úspěšná, a to i díky majiteli, který zřejmě dokázal svého svěřence uklidnit hlasem. Majitel také asistoval hasičům při ošetřování a obvazování zraněného krku (držel pštrosa za hlavu a krk) a transportu do přepravní bedny na přívěsu.

 

Velitel hasičského zásahu nevylučuje, že ošklivé zranění si mohl splašený pták způsobit třeba i kontaktem s projíždějícím vlakem. Nakonec se ale projevila jeho skvělá zvířecí kondice a klidně odjel s majitelem „domů“.
 
Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pera samců jsou černá s příměsí bílých per na křídlech a ocasu. Samice a mladí samci mají peří šedohnědé s pár bílými pery. Malá zakrnělá křídla samci při tokání vystavují na odiv před samicemi. Křídla také mohou používat jako slunečník pro svá mláďata. Pera jsou měkká a slouží jako izolace. Jsou zcela odlišná od tuhých per létavých ptáků, u pštrosích per jsou totiž paprsky vybíhající po stranách z osy pera zvané osten zcela volné, bez spojujících háčků. Proto pštrosí peří působí nadýchaným dojmem. Silné nohy pštrosů jsou bez peří. Ptáci stojí na dvou prstech, přičemž větší vnitřní prst se podobá kopytu. Tato adaptace jim umožňuje rychlý běh, při kterém mohou v případě ohrožení života vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až 70 km/h. Vnitřní prst zároveň může sloužit jako nebezpečná zbraň, protože pštros se proti nepřátelům brání také kopáním.
Pštros je pták s nejdelším krkem. Při vydávání charakteristického přidušeného křiku se holý krk v horní části nafukuje. Oči pštrosů s jejich silnými černými řasami (ochrana protiprachu) jsou největší oči všech žijících suchozemských tvorů. K jejich ochraně před prachem a pískem slouží pštrosům také třetí víčko – mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Podobně je chráněno i široce otevřené ústí sluchovodu, které je umístěno na hlavě směrem dozadu. Peří kolem něho totiž vytváří tzv. příuší.
V době sexuální zralosti (mezi 2 až 4 roky) mohou samci dosahovat výšky od 1,8 do 2,7 metrů a samice od 1,7 do 2 metrů. Během prvního roku života mláďata rostou o 25 cm za měsíc. Po jednom roce života váží mladý pštros okolo 45 kg. Pštrosi se mohou dožívat až 75 let.
 
 
 
Zdroj:
Petr Kůdela, tiskový mluvčí - HZS Moravskoslezského kraje
Wikipedia
Foto: HZS Moravskoslezského kraje, Wikipedia

FOTOGALERIE