"Oko Sahary": Geologická záhada
Je i video... Tento velkolepý starobylý geologický útvar byl použit v 60. letech 20. století astronauty Gemini jako orientační bod...
24.01.2024 | Mauretánie
Při pohledu shora vypadá Oko Sahary jako obrovský kráter nacházející se uprostřed saharské pouště v Mauretánii. Tato kráterovitá anomálie o průměru 50 kilometrů, složená z řady jednolitých vln, je ve skutečnosti zcela pozemská.
Tento velkolepý starobylý geologický útvar byl použit v 60. letech 20. století astronauty Gemini jako orientační bod. Zpočátku se geologové domnívali, že "Oko Sahary", známé také jako "struktura Richat", je obrovský kráter způsobený úderem. Další studie sedimentárních hornin tvořících centrální kopuli se však datují až do pozdního proterozoika, před 1 miliardou až 542 miliony let.
Stojí za zmínku, že někteří stále věří, že stavba ve skutečnosti představuje pozůstatky ztraceného města Atlantidy, protože její kulatý tvar připomíná zemi popsanou Platónem.
Struktura však byla s největší pravděpodobností vytvořena procesem zvaným "vrásnění", čímž vznikla symetrická antiklinála. K vrásnění dochází, když tektonické síly působící na obě strany tlačí na sedimentární horninu – pokud je studená a křehká, může se zlomit, ale pokud je dostatečně teplá, vrásí se. Záhyby, které se tvoří směrem nahoru, se nazývají antiklinální, zatímco ty dole se nazývají synklinální.
V článku z roku 2014 publikovaném v časopise Journal of African Earth Sciences vědci nabídli zcela odlišné vysvětlení vzniku "oka". Přítomnost vulkanické horniny údajně naznačuje důkaz vyvržení magmatu na povrch, což způsobilo tvar dómu předtím, než erodoval do prstenců, které vidíme dnes. Zpráva naznačuje, že oddělení superkontinentu Pangea mohlo hrát roli v těchto vulkanických formacích a tektonických změnách.
Struktura je tvořena směsí sedimentárních a vyvřelých hornin. Eroze na povrchu odhaluje jemnozrnný ryolit a velké krystalické horniny, které prošly hydrotermálními změnami. Typy hornin nalezených v prstencích erodují různou rychlostí a vytvářejí na povrchu různé barevné vzory.
Střed kopule obsahuje vápencovo-dolomitový šelf s kilometr širokou brekcií, prstencovými hrázemi a alkalickou sopečnou horninou. Složitá geologická stavba "oka" od svého objevu mátla a zajímala geology a dodnes je považována za jednu z nejpůsobivějších na světě. V roce 2022 se tak stala jednou z prvních 100 geologických památek uznaných Mezinárodní unií geologických věd (IUGS).
Vzhledem ke své velikosti je oko Sahary nejlépe vidět z velkých nadmořských výšek (nejlépe z vesmíru), takže prozatím se budeme muset spolehnout na satelitní snímky, abychom si vychutnali celou jeho krásu.
Zdroj: vesti.bg
Autor článku:
Zdroj článku:
Galerie