Věděli jste, že sršeň má mnohem méně jedu než například vosa nebo včela medonosná? A věděli jste, že v sršním hnízdě je spořádán až 1 kg hmyzu denně? Proč o tom mluvíme? Teď v létě se množí telefonáty na Krajské operační a informační středisko HZS Pardubického kraje oznamující výskyt nebezpečného hmyzu, hlavně sršní.
Sršeň obecná je jak známo největší blanokřídlý jedovatý hmyz v Evropě. Stejně jako vosa obecná patří do čeledi sršňovitých a může své jedovaté žihadlo použít opakovaně. Sršeň je si s vosou velmi příbuzná. V podstatě se jedná o větší a mohutnější vosu. Sršně se živí převážně drobným hmyzem, ale stejně jako vosy milují nektar, sladké ovocné šťávy nebo dokonce med, který získávají vyloupením včelích hnízd.
A pozor ať nenalákáte vosy a sršně právě na sladké. Vosy a sršně totiž milují sladké – nektar, ovoce, ale i šťávu. Někteří radí, že je dobré jim připravit ovocnou šťávu, víno, pivo apod., ale to nic dobrého nevěstí. Určitě ne tam, kde se hojně vyskytují lidé, protože vosy a sršně tímto způsobem jen přilákáte. Místo toho, aby jich bylo méně, bude jich více a začnou se přemnožovat.
Likvidace sršního hnízda může být velmi nebezpečná. Proto se do ní určitě nepouštějte sami. Hasiči nastupují až v případě ohrožení života, v ostatních případech dávají hasiči přednost odborníkům. Činnost související s likvidací hmyzu není úkolem hasičů a provádějí ji většinou soukromé firmy.
Hasiči dokážou v naléhavých případech pomoci. Hasičský záchranný sbor tuto činnost provádí dobrovolně. Míra ohrožení zdraví jen málokdy odpovídá definici mimořádné události. Limitem zásahů HZS ČR je také vybavenost prostředky pro tuto činnost. Míru ohrožení posoudí při převzetí zprávy od ohlašovatele operační důstojník, případně na místě události velitel zásahu. Na místě pak velitel zásahu po průzkumu provede opatření, aby se dále zabránilo "ohrožení" - vytyčí prostor, a případně počká na odbornou firmu.
por. Bc. Vendula Horáková, tisková mluvčí
Zdroj: HZS Pardubického kraje