Připravovaná změna normy požární bezpečnosti by měla od poloviny roku 2025 usnadnit vznik výškových dřevostaveb. Zatím je možné dřevostavby nad 12 metrů výšky projektovat pouze takzvaným požárním inženýrstvím; normový limit by se ale měl zvednout na 18 metrů u čistě dřevěných konstrukcí a u hybridních konstrukcí dokonce až na 22,5 metru. Hasiči mají ovšem pro dřevostavby specifické požadavky na požární ochranu.
Současný normový limit pro dřevostavby je 12 metrů požární výšky, což odpovídá zhruba čtyřpodlažní budově. Bezpečně (z pohledu požární bezpečnosti) lze už dnes postavit dřevostavby i vyšší, je ale třeba je projektovat takzvaným požárním inženýrstvím, které spočívá v individuálním posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti ve stavbě. Díky návrhu změny normy ČSN 73 0802, kterou připravuje Česká agentura pro standardizaci v úzké spolupráci s MV-Generálním ředitelstvím HZS ČR, by ale takzvaným „normovým způsobem“ bylo možné projektovat i dřevostavby vícepodlažní a výškové, což by projektování zásadně usnadnilo.
Hasiči v připravovaném návrhu pracují se dvěma výškovými limity:
Dřevostavby s čistě dřevěnou konstrukcí: 18 metrů požární výšky (tj. cca 6 pater)
Dřevostavby s hybridní konstrukcí (dřevo, ocel, beton): 22,5 metrů (tj. cca 8 pater).
Dřevěné konstrukce jsou požárně odolné, požár se uvnitř stavby ale šíří specifickým způsobem
Vícepodlažní budovy s čistě dřevěnou konstrukcí i dřevostavby s hybridní konstrukcí (dřevo, ocel, beton) budou samozřejmě muset obsahovat zásadní pasivní i aktivní prvky požární ochrany. Tedy jak různá konstrukční a technická požárně bezpečnostní opatření (omezující šíření požáru po povrchu konstrukcí, zvyšující požární odolnost v klíčových požárních úsecích a umožňující bezpečný únik osob i zásah jednotek požární ochrany), tak zařízení a systémy, které v případě vzniku požáru aktivně zasahují.
Hasiči v připravované změně normy vycházejí ze zkušeností jak u nás, tak v zahraničí, a také z odborných znalostí. Dřevostavby obecně vynikají dobrou únosností a stabilitou stavebních konstrukcí; když dřevo odhořívá, vrstva zuhelnatění tvoří působícímu požáru bariéru a nosný skelet stavby ze dřeva často zůstane stát i v případech, kdy by se například ocelová konstrukce vlivem působení vysokých teplot už zbortila.
Na druhou stranu, v případě požáru dřevěné konstrukce dochází k specifickým projevům hoření. Zjednodušeně řečeno, plně rozvinutý požár v dřevostavbě dosahuje v kratším čase vyšších teplot, než tomu je v jiných konstrukcích. Probíhá dynamičtěji a dochází k jeho rychlejšímu šíření.
Kromě elektrické požární signalizace považují proto hasiči za nezbytný sytém aktivního hašení (například stabilní hasicí zařízení), který je v zahraničí zcela běžným standardem. Systém automaticky reaguje na zvýšení teploty a požár dokáže lokalizovat (tj. zabránit jeho šíření) ještě před počátkem fáze intenzivního hoření.
MgA. Klára Ochmanová
tiskové oddělení
MV-generální ředitelství HZS ČR
e-mail: GRH.media@hzscr.cz
Zdroj: úvodní stránka HZSČR
Foto: PEXELS