Generální ředitel HZS ČR genmjr. Drahoslav Ryba dnes, 14.února 2018, na výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky představí dlouhodobou strategii rozvoje Hasičského záchranného sboru ČR. Pro ten je z důvodu zhoršujícího se bezpečnostního prostředí a zvyšování četnosti velkých mimořádných událostí klíčová zejména potřeba finanční a personální stabilizace.
Jedná se o základní vnitřní dokument, který mapuje dlouhodobou orientaci sboru a určuje strategické rozvojové směry s tím cílem, aby schopnosti sboru odpovídaly potřebám měnícího se prostředí i očekáváním veřejnosti. Vyplňuje prostor mezi strategickými dokumenty státu a koncepčními materiály HZS ČR. Strategie byla zpracována na základě analýzy strategických trendů a analýzy SWOT.
Základními body strategie je dobudování počtu stanic HZS krajů. Těch je v tuto chvíli 241. V plánu je výstavba třech nových stanic v nových dislokacích a postupně by se měl jejich počet vzhledem k optimalizaci plošného pokrytí dostat na 250. Stanice je potřeba dobudovat hlavně v místech nových komerčních center nebo při nových úsecích dálnic. V letošním roce započne výstavba stanice Bítozeves (zde se bude jednat o společnou stanici s HZS podniku Nexen) a Milovice (v rámci programu IROP EU). Dále bude zahájena výstavba požárních stanic ve stávajících dislokacích, rovněž v rámci dotačního programu IROP EU v Havlíčkově Brodě, Novém Jičíně, Přerově i Jaroměři a rekonstrukce ve Zlíně a Českých Budějovicích. V plánu je výstavba požární stanice v nové dislokaci v Doksech.
S novými stanicemi souvisí také doplnění stavu příslušníků. Těch je potřeba v příštích pěti letech nabrat ještě necelých 700. V tuto chvíli má HZS ČR 9 727 příslušníků, z nichž jsou 2/3 zařazeny ve směnném provozu ve výjezdu. Na tři nové stanice bude letos navýšen počet příslušníků o 66 míst.
Poslední roky je kladen velký důraz také na vzdělávání příslušníků, které prošlo mnoha změnami. Do budoucna se počítá s dobudováním kapacit pro systém vzdělávání, například v rámci dobudování střediska ve Zbirohu.
V oblasti ochrany obyvatelstva byla je kladen důraz především na nutnost modernizace celého systému, počínaje varováním a vyrozuměním obyvatelstva, přes mechanismy nouzového přežití až po systematické vzdělávání obyvatel již od útlého věku.
Ze strany generálního ředitele byla prezentována také nutnost lepší obměny požární techniky a věcných prostředků tak, aby se dosáhlo stabilního cyklu, který by byl kratší, než je doba životnosti samotné techniky. V tuto chvíli je průměrné stáří hasičské cisterny více než 12 let a vnitřní dluh na technice je více než 3 500 milionů korun. Rovněž v oblasti péče o nemovitý majetek a zázemí jednotek HZS krajů je vytvořen velký vnitřní dluh, neboť disponibilní rozpočet investice stále nedosahuje úrovně roku 2010, tj. před vládními škrty.
Všechny diskutované změny a plány Hasičského záchranného sboru ČR jsou přímo závislé na stabilním a vyváženém rozpočtu. Jen tak bude sbor schopen neustálého zkvalitňování služeb veřejnosti a zajištění bezpečnosti obyvatel ČR.
Se strategií rozvoje byl již v lednu seznámen ministr vnitra Lubomír Metnar, který k ní řekl „Chci vás ujistit, že budu rozvoj hasičského sboru i nadále podporovat, a to včetně nových investic do techniky i zázemí. Zároveň se budu zasazovat o to, aby se nám podařilo sbor personálně stabilizovat,“
Zdroj:
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová
tisková mluvčí MV- generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR