Drama na okruhu: Mířili na školení, místo toho zachraňovali život

Měl to být obyčejný den. Cesta na odborné školení, poklidná jízda přes republiku, možná pár telefonátů po cestě, rádio v pozadí. Jenže realita napsala úplně jiný scénář — akční, napínavý a především lidsky silný. Tři velitelé hasičů z Olomouckého kraje se stali hlavními postavami dramatu, které se odehrálo na pražském okruhu. Bez výbavy, v civilním vozidle, ale se srdcem i hlavou připravenou pomoci.

Kolona, chaos a vážná nehoda

Nadporučík Filip Večeřa, velitel stanice Zábřeh, spolu s ppor. Tomášem Otrubou a ppor. Pavlem Thinem z olomoucké stanice měli namířeno do Zbirohu. Cíl? Školení rozhodčích soutěží ve vyprošťování zraněných osob při dopravních nehodách. Ironií osudu si měli teoretické poznatky zanedlouho ověřit v praxi — a to tvrdě a nečekaně.

„Jeli jsme po pražském okruhu, provoz byl hustý, ale plynulý. A pak najednou kolona. V dálce jsme zahlédli blikající světla a už z dálky bylo jasné, že se něco stalo,“ vzpomíná npor. Večeřa. „Když jsme dojeli blíž, uviděli jsme dva havarované kamiony. Zastavili jsme okamžitě. Instinkt, zkušenost, povinnost — to všechno v nás zafungovalo automaticky.“
 

Rychlé rozhodnutí a akce na vlastní pěst

Velitelé se rychle rozhodli – školení počká. Zastavili služební vůz do nárazníkového postavení, aby ochránili místo nehody před dalšími auty. Pak se pustili do toho, co umí nejlépe: zachraňovat.

„Zjistili jsme, že nehoda byla sice nahlášena, ale špatně. Situace na místě byla vážnější, než se původně myslelo,“ doplňuje ppor. Otruba. „Jeden z řidičů byl zaklíněný v kabině, měl zraněnou nohu pod palubní deskou. Hned jsme se dali do práce.“

Bez specializovaného vybavení, bez hydraulických nástrojů, bez pomoci jednotky. Ale zato s jasnou hlavou, dlouholetými zkušenostmi a především neochvějnou odhodlaností.

Zkušenosti, které zachraňují

I když neměli s sebou vybavení běžně používané při zásazích, dokázali improvizovat. Zajistili vozidla proti pohybu, znovu přivolali složky IZS s přesným popisem události a začali vyprošťovat zraněného řidiče.

„Byla to jemná práce. Noha řidiče byla zaklíněná pod palubní deskou a každé špatné trhnutí mohlo způsobit další zranění,“ říká ppor. Thin. „Museli jsme jednat opatrně, ale zároveň rychle, protože řidič byl v bolestech a nebylo jasné, jak dlouho situaci vydrží.“

Velitelé provedli základní vyšetření, stabilizovali řidiče a poskytli mu první pomoc. Když dorazila záchranná služba, pomohli s jeho vyproštěním z kabiny a následným transportem do sanitky.

Stres, napětí a tichá radost

Na místě panovala napjatá atmosféra — těžká nákladní vozidla, omezený prostor, komplikovaný provoz. Každá minuta byla důležitá, každý pohyb promyšlený. A přesto všechno zvládli tři velitelé bez jediného zaváhání.

„Byla to vypjatá situace. My tři jsme si ale perfektně rozuměli. Každý věděl, co dělat, jak se zachovat, co očekávat od toho druhého. Byla to souhra, která se buduje roky praxe,“ říká npor. Večeřa. „Byli jsme vděční, že jsme tam mohli být. Že jsme mohli pomoct.“

Pochvala od kolegů i pocit dobře odvedené práce

Po příjezdu pražských hasičů velitelé předali místo zásahu a krátce s kolegy konzultovali situaci. Nezůstalo však jen u formální výměny informací.

„Velitel pražské jednotky nám osobně poděkoval a pochválil naši práci. A to člověka zahřeje. Jsme zvyklí dělat svou práci v tichosti, ale taková slova potěší,“ usmívá se Večeřa.

Zpátky na cestě — a přesto jiní

Po zásahu nasedli zpět do auta a pokračovali na školení. Tentokrát však s pocitem, že právě zažili něco, co předčí jakoukoli teorii. Přijeli pozdě — ale s příběhem, který zůstane.

„Tohle je přesně ten moment, kdy si člověk uvědomí, proč to dělá. Není to jen o výcviku, technice, soutěžích. Je to o lidech. O tom, že někdo večer přijde domů, protože jste tam byli,“ uzavírá ppor. Thin.

Závěrem

Tři muži. Jeden civilní vůz. Žádné vybavení. A přesto — nebo právě proto — zásah, který zachránil lidský život. Statečnost, profesionalita a rozhodnost, které by měly být připomínány. Protože hrdinství se někdy neodehrává na titulních stránkách, ale na okrajích dálnice, v kabině zničeného kamionu, v tichém pohledu zachráněného muže.