Krev hrdinů: Přerovští hasiči překonali rekord v dárcovství

Ticho transfuzního oddělení přerovské nemocnice narušilo to, co by leckdo nazval klid před bouří. Místo sirén a blikajících majáků dorazili hasiči v uniformách s jediným cílem: darovat krev. Ne kvůli rozkazu, ne kvůli reklamě – ale proto, že to považují za samozřejmost. Výsledkem byl nejen silný lidský příběh, ale i překonání letošního rekordu.

Celkem 34 dárců – z toho 17 nováčků – se rozhodlo podpořit životy těch, které možná nikdy neuvidí. V přerovské nemocnici zavládla atmosféra, kterou běžný odběrový den jen tak nezažije. Transfuzní personál sotva stíhal, v čekárně se smálo, povzbuzovalo a občas i žertovalo. Ale pod povrchem bylo cítit i cosi hlubšího: sounáležitost, odhodlání a víra v to, že pomoc druhým není jen náplní profese, ale i lidského srdce.

Oheň i krev. Služba, která nikdy nekončí.

Darování krve není pro hasiče nic nového. Vědí, že při nehodách a požárech jsou první na místě. Často vidí, jak tenká je hranice mezi životem a smrtí. Tentokrát se ale rozhodli postavit do první linie bez ochranných obleků a hadic – jen s nataženým rukávem a odhodláním v očích.

„Zachraňujeme životy různými způsoby. Někdy je to ve vteřině, jindy tím, že sedneme do křesla a darujeme krev,“ znělo opakovaně od účastníků této akce. A právě květen, měsíc, kdy si svět připomíná Mezinárodní den hasičů, byl vybrán symbolicky.

Každý měsíc má v rámci kampaně svého „patrona“. V květnu tuto roli převzal ředitel přerovských profesionálních hasičů. Ale přestože postava v čele přitahovala pozornost, skutečnými hrdiny dne byli všichni – ti, kteří darovali poprvé, i ti, kteří přišli po několikáté. Společně vytvořili rekordní vlnu solidarity, jakou Přerov letos ještě nezažil.

Nová krev. Nová naděje.

Sedmnáct prvodárců. Sedmnáct nových příběhů. Každý z nich mohl říct, proč přišel. Někdo kvůli rodinné zkušenosti, jiný proto, že ho inspiroval kolega. Některým stačilo vědomí, že jednou může být na druhé straně – jako příjemce.

„Nikdy nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc. Možná zítra, možná nikdy. Ale darováním krve si navzájem dáváme tichý slib: nenechám tě v tom,“ řekl jeden z dobrovolníků krátce po odběru. Zkušenější kolegové mu poklepali na rameno. Bylo jasné, že je přijat.

Přístup, s jakým hasiči k darování přistoupili, může být příkladem i mimo rámec integrovaného záchranného systému. V době, kdy jsou zásoby krve mnohdy napjaté, každá podobná iniciativa znamená víc než jen několik pytlíků s červenou tekutinou. Znamená důvěru, že v lidech je stále dost dobra.

Není to poprvé. Ale pokaždé naplno.

Přerovští hasiči nejsou na transfuzním oddělení nováčky. Pravidelně se zapojují i do hromadných odběrů ve fakultní nemocnici v Olomouci – ať už na jaře po boku dalších složek IZS, nebo na podzim, kdy vzpomínají na kolegy, kteří padli při výkonu služby.

Ale letošní květen v Přerově měl přece jen jiný rozměr. Byl to měsíc, kdy se poprvé spojilo tolik dárců různých generací a zkušeností. Profesionálové i dobrovolníci. Ti, kteří krev dávají dlouhodobě, i ti, kteří se k tomu konečně odhodlali.

Bez nároku na odměnu, bez nutnosti publicity. Jen s pocitem, že život má největší cenu právě tehdy, když se o něj dělíme.

Síla příkladu

Co udělá větší dojem než hasič s odvázanou přilbou a úsměvem ve frontě na odběr? Pro zaměstnance nemocnice, běžné dárce i kolemjdoucí to byl obraz, který se vryl do paměti.

„Vidět chlapy, kteří běžně lezou do plamenů, jak trpělivě čekají na odběr a povzbuzují ostatní, je obrovská motivace,“ popsala jedna ze zdravotních sester. „Tohle není akce pro média. Tohle je opravdové.“

A právě v tom je možná skryté kouzlo celého rekordu. Nešlo o marketing, ale o moment, kdy se propojuje to nejlepší z lidské povahy – odvaha, solidarita, a tichá, ale pevná odpovědnost.

Co bude dál?

Rekord padl, ale cíl zůstává. Nemocnice v Přerově i nadále vítá každého dárce, ať už s uniformou nebo bez. A jak zaznělo několikrát během dne – jednou přijde čas, kdy krev jednoho z těchto dárců někomu zachrání život. Možná i vám.

Vzkaz od hasičů je jasný: darování krve není jen otázkou zdravotnictví. Je to výzva pro každého, kdo má srdce na správném místě – a krev, kterou může darovat.

---

Závěrem:
Přerovští hasiči ukázali, že hrdinství nekončí za vraty hasičské stanice. Tentokrát zapsali rekord ne v počtu uhašených požárů, ale v kapkách krve, které mohou zachránit desítky životů. A právě v tom spočívá jejich skutečná velikost.

Autor: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj: por. Mgr. Lucie Balážová
tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje
Foto: HZS Olomouckého kraje