Zasahující jednotky vstoupily do zakouřeného prostoru v plné dýchací technice a nasadily jeden vodní proud, aby dostaly oheň pod kontrolu. V srdci zuřícího požáru však hasiči objevili srdcervoucí nález – dva psy, bezvládně ležící na podlaze. Bez známek života, bez dechu.
Přesto neváhali ani vteřinu. V sázce byly životy. Hasiči okamžitě zahájili resuscitaci, oživovací pokusy trvaly dlouhé minuty. Během těchto nekonečných okamžiků se v místnosti střetávaly profesionalita, zoufalství a tichá naděje. Každý stisk hrudníku, každý nádech z dýchací masky byl projevem snahy zvrátit tragický osud.
Do příjezdu veterináře hasiči nepolevili. Vdechovali život tam, kde už sotva doutnal. Avšak přes veškerou snahu, navzdory lidské odvaze a odbornosti, byla naděje zmařena. Veterinární lékař, který dorazil na místo, mohl už jen konstatovat to nejhorší – smrt obou zvířat.
Zatímco fyzické škody byly omezeny na jednoho místnost, ztráta pro majitele bytu je nevyčíslitelná. Oheň zničil vybavení, ale vzal mnohem víc – blízkost, věrnost, tiché soužití, které dokáže dát jen pes.
Požár zanechal nejen spálené stěny a zničený nábytek, ale především hlubokou prázdnotu. Zůstává otázka, zda bylo možné tragédii předejít, zda technická závada nemohla být odhalena včas. Odpovědi bude hledat vyšetřování, ale to už ztracené životy nevrátí.
Na ulici zůstává ticho. Dveře bytu, které ještě před chvílí chránily domov, teď vedou jen do stínu ztráty.