Ve čtvrtek 27. června se v dopoledních hodinách konalo na táborském zimním stadionu prověřovací cvičení složek IZS, jehož námětem byl únik čpavku. Hlavním cílem cvičení bylo procvičit řízení zásahu, záchranu a evakuaci osob a koordinaci složek IZS při události spojené s únikem nebezpečné látky. Do cvičení byly zapojeny profesionální jendotky ze stanic Tábor a Soběslav, dobrovolná jednotka města Tábor, ZZS Tábor, Policie ČR Tábor, Městská policie Tábor, orgány samosprávy a zaměstnanci zimního stadionu.
Plán cvičení předpokládat následující námět: v prostoru ledové plochy, kde se nachází podzemní kanálové čpavkové potrubí, došlo při pravidelné kontrole zaměstnancem strojovny k technické závadě na jednom z rozvodů a k úniku kapalného čpavku do kanálového prostoru. Odpařující se čpavek částečně proniknul do prostoru ledové plochy s 10 sportovci a na hlediště, kde v tu dobu bylo cca 50 návštěvníků. Ředěné páry čpavku se šířily dále vlivem větru do městské zástavby.
O vzniklé situaci byly vyrozuměny také orgány Města Tábora, které svolaly krizový štáb.
Při evakuaci došlo v důsledku paniky ke zranění 5 osob v hledišti a 3 osob na hrací ploše.
Jako první se na místo dostavila jednotka HZS Tábor. Velitel zásahu vedle pokynů k záchraně a evakuaci osob rozhodnul o zřízení místa dekontaminace mimo zasažený prostor. Hasiči zde postavili dekontaminační sprchu. Během řešení situace uvnitř objektu bylo průzkumnou skupinou prováděna kontrola koncentrace v okolí stadionu. Na základě naměřených informací vydal krizový štáb města informace pro obyvatele zasažené částinejen o události jako takové, ale doplnil ji doporučením o neotvírání oken a nevycházení z budov. Pro obyvatele zasažených objektů byla sjednána přeprava do bezpečného prostoru.
Cvičení tak prověřilo na taktické úrovni činnost velitele zásahu a ostatních velitelů a vedoucích složek u mimořádné události s přítomností nebezpečné látky, činnost zasahujících při provádění záchrany osob, omezení rizik a rozsahu mimořádné události s přítomností nebezpečné látky.
Na operační úrovni pak byla prověřena činnost telefonního centra tísňového volání 112 při přijetí tísňového hovoru, činnost operačního a informačního střediska HZS Jihočeského kraje, funkčnost zpracovaných poplachových plánů a v neposlední řadě také na strategické úrovni činnost Krizového štábu obce s rozšířenou působností Tábor či také činnost Jednotného systému vyrozumění a varování.
(autor: plk. Ing. Petr Hojsák, ředitel HZS Jihočeského kraje, územní odbor Tábor)