Náledí ohrožuje chodce i řidiče. Stačí jediný neopatrný krok
S příchodem chladného počasí se na chodnících, silnicích a schodištích může vytvářet nebezpečné náledí. Zatímco chodcům hrozí uklouznutí a vážná zranění, řidiči musí počítat s výrazně delší brzdnou dráhou a ztrátou kontroly nad vozidlem. Přinášíme praktická doporučení, jak rozpoznat riziková místa, bezpečně se pohybovat a správně reagovat při nehodě.
22.11.2026 | Česká republika
Nebezpečí může být skryté pod tenkou vrstvou ledu
Stačí několik hodin s teplotami kolem bodu mrazu a běžná cesta do práce, školy nebo na nákup se může změnit v nebezpečnou situaci.
Voda, která přes den zůstává na chodnících a vozovkách, může při poklesu teploty zamrznout. Vzniká náledí, které nemusí být na první pohled patrné.
Zvlášť zrádné jsou tenké průhledné vrstvy ledu. Povrch může vypadat pouze jako mokrý, přesto na něm obuv nebo pneumatiky snadno ztratí přilnavost.
Nebezpečí se navíc netýká pouze horských oblastí. Náledí může vznikat také ve městech, na sídlištích, parkovištích nebo v okolí obchodních center.
K uklouznutí či smyku přitom může dojít i na krátkém úseku, který řidič nebo chodec považuje za bezpečný.
Chodci riskují zlomeniny i vážná poranění hlavy
Při uklouznutí na zledovatělém povrchu může člověk ztratit rovnováhu během zlomku sekundy.
Následný pád může způsobit pohmožděniny, podvrtnutí, zlomeniny zápěstí nebo kotníku. U starších osob představují závažné riziko také zlomeniny v oblasti kyčle.
Nebezpečná jsou poranění hlavy, která mohou vzniknout při pádu na tvrdý povrch.
Zvýšenou opatrnost by proto měli dodržovat především senioři, osoby s omezenou pohyblivostí a lidé, kteří používají hole nebo jiné kompenzační pomůcky.
Riziko se zvyšuje při spěchu, nevhodné obuvi nebo chůzi s rukama v kapsách.
Jak bezpečně chodit po náledí?
Při pohybu na kluzkém povrchu je vhodné zkrátit krok, zpomalit a došlapovat opatrně celou plochou chodidla.
Těžiště těla by mělo zůstávat nad opěrnou nohou. Prudké změny směru a rychlé pohyby mohou vést ke ztrátě rovnováhy.
Důležitá je také vhodná zimní obuv s protiskluzovou podrážkou.
Na velmi zledovatělých úsecích mohou pomoci nasazovací protiskluzové návleky, takzvané nesmeky. Je však nutné používat je podle pokynů výrobce, protože některé typy nejsou vhodné například na hladké podlahy uvnitř budov.
Při chůzi po schodech je bezpečnější přidržovat se zábradlí.
Pokud je chodník pokrytý souvislou vrstvou ledu a neexistuje bezpečný způsob průchodu, je lepší zvolit jinou trasu.
Největší nebezpečí čeká na schodech a přechodech
Zvláštní pozornost si zaslouží místa, kde se mění sklon nebo povrch komunikace.
Mezi rizikové úseky patří zejména:
- venkovní schodiště a vstupy do budov,
- zastíněné chodníky a podchody,
- autobusové zastávky a nástupní ostrůvky,
- přechody pro chodce a obrubníky,
- mosty a lávky,
- parkoviště a příjezdové cesty.
Nebezpečné mohou být také přechody pro chodce, kde se člověk při vstupu do vozovky musí rychle rozhodovat.
Chodci by měli počítat s tím, že automobil na náledí nemusí zastavit stejně rychle jako na suché vozovce.
Řidič může ztratit kontrolu i při nízké rychlosti
Na namrzlé vozovce se výrazně mění chování automobilu.
Pneumatiky mají menší přilnavost, a proto se prodlužuje brzdná dráha. Vozidlo může začít klouzat také při zatáčení nebo rozjezdu.
Moderní bezpečnostní systémy, například ABS a elektronická stabilizace, pomáhají řidiči zvládat některé krizové situace.
Ani tyto technologie však nedokážou překonat fyzikální limity přilnavosti pneumatik.
Zimní pneumatiky jsou pro chladné podmínky důležité, ale na hladkém ledu mají také omezené možnosti.
Nejúčinnější prevencí je proto především přiměřená rychlost, dostatečný odstup a plynulé ovládání vozidla.
Brzdná dráha může být několikanásobně delší
Pro představu lze použít jednoduchý model.
Automobil jedoucí rychlostí 50 km/h ujede za jednu sekundu přibližně 14 metrů. To je vzdálenost, kterou vozidlo překoná ještě před samotným zahájením brzdění, pokud řidič reaguje jednu sekundu.
Samotná brzdná dráha potom závisí na rychlosti, pneumatikách, povrchu vozovky a dalších podmínkách.
Při rychlosti 50 km/h se její délka dramaticky mění podle stavu silnice:
- Na suchém asfaltu (μ = 0,7) auto zastaví přibližně na 14 metrech, což odpovídá zhruba třem délkám běžného osobního vozu.
- Na zledovatělé vozovce (μ = 0,1) se brzdná dráha protáhne na téměř 100 metrů (přesně 98,3 m) – auto tedy potřebuje k zastavení sedmkrát delší vzdálenost než na suchu.
Modelový výpočet při konstantním součiniteli tření používá vztah s = v²/(2μg). Jde o zjednodušený fyzikální model bez reakční dráhy, nikoli o naměřené hodnoty ani statistiku dopravních nehod. Skutečné hodnoty se mohou výrazně lišit.
Rozdíl ukazuje, proč může být i zdánlivě pomalá jízda na ledu nebezpečná.
Mosty a lesní úseky mohou namrzat dříve
Některá místa se ochlazují rychleji než okolní komunikace.
Typickým příkladem jsou mosty a nadjezdy, jejichž konstrukce je vystavena chladnému vzduchu také zespodu.
Nebezpečné bývají i úseky vedené lesem, hlubokými zářezy nebo místy, kam během dne nedopadá přímé sluneční záření.
Řidič tak může přijet ze suché komunikace na krátký zledovatělý úsek, aniž by měl dostatek času reagovat.
Před takovými místy je vhodné snížit rychlost včas a vyvarovat se prudkého brzdění přímo na kluzkém povrchu.
Co dělat, když automobil dostane smyk?
Při smyku je důležité zachovat klid a vyhnout se zbrklým reakcím.
Správný postup závisí na tom, zda vozidlo ztrácí přilnavost předních nebo zadních kol, zda brzdí a jakými stabilizačními systémy je vybaveno.
Obecně je vhodné vyhnout se prudkým pohybům volantem a náhlému přidávání plynu.
U vozidel vybavených ABS se při nouzovém brzdění používá silný a souvislý tlak na brzdový pedál. Řidič by neměl brzdu opakovaně uvolňovat pouze proto, že cítí její pulzování.
Nejlepší přípravou je znalost vlastního automobilu a případný bezpečný výcvik na specializovaném polygonu.
Jak postupovat při pádu nebo dopravní nehodě?
Pokud člověk upadne na náledí, neměl by se okamžitě pokoušet vstát za každou cenu.
Nejprve je vhodné zhodnotit bolest, možnost pohybu a případné známky vážného zranění.
Při podezření na zlomeninu, poranění páteře nebo hlavy je nutné zajistit odbornou pomoc.
U dopravní nehody je prioritou bezpečnost účastníků a zabránění další kolizi.
Pokud je to bezpečné, je potřeba označit místo nehody, použít výstražná světla a přesunout nezraněné osoby mimo nebezpečný prostor.
Při zranění nebo bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112.
Pokud je nutný zásah hasičů, lze volat také číslo 150.
Při poskytování první pomoci je důležité řídit se pokyny operátora tísňové linky.
Hasiči mohou zasahovat také při hromadných nehodách
Náledí může během krátké doby způsobit více dopravních nehod na stejném úseku.
Hasiči při takových událostech zajišťují místo zásahu, pomáhají s vyprošťováním osob a provádějí opatření proti vzniku požáru nebo úniku provozních kapalin.
Při rozsáhlejších událostech spolupracují s policií a zdravotnickou záchrannou službou.
Zásah na namrzlé komunikaci je přitom rizikový také pro samotné záchranáře. Další přijíždějící vozidla mohou ztratit kontrolu a ohrozit osoby pracující na místě.
Řidiči proto musí při průjezdu kolem nehody zpomalit, respektovat pokyny policie a nevytvářet další nebezpečné situace.
Prevence začíná ještě před odchodem z domova
Před cestou je vhodné ověřit aktuální předpověď počasí, meteorologické výstrahy a dopravní informace.
Chodci by měli zvolit vhodnou obuv a počítat s delším časem potřebným k bezpečnému přesunu.
Řidiči musí přizpůsobit rychlost aktuálním podmínkám a udržovat dostatečný odstup.
Náledí nebezpečně klouže bez ohledu na to, zda člověk jde pěšky, jede na kole nebo řídí automobil. Několik minut navíc na cestě může zabránit vážnému zranění i dopravní nehodě.
Hasiči.cz | Vše o IZS ČR na jednom místě
Autor článku: Tomáš Šťastný redakce HASIČI.CZ
Zdroj článku: Český hydrometeorologický ústav, BESIP, HZS ČR, Aplikace Záchranka
Autor fotografií: Ilustrační obrázek vytvořený pomocí AI (ChatGPT / DALL·E)