Po 31 letech odložil hasičskou uniformu. Poslední zásah mu kolegové připravili s kobrou

Poslední zásah byl připravený speciálně pro něj

Po více než třech desetiletích služby se s profesionálními hasiči rozloučil velitel čety olomoucké stanice Jiří Glabazňa. Za 31 let své kariéry získal respekt kolegů nejen díky zkušenostem z náročných zásahů, ale také díky odborným znalostem, ochotě předávat zkušenosti a podílu na zavádění moderních technologií.

Jeho poslední směna však nebyla obyčejná.

Kolegové mu připravili symbolický zásah, při kterém musel zachránit kobru zaklíněnou ve schodišti. Nešlo přitom o náhodně zvolené zvíře. Kobra odkazovala na hasicí systém Cobra, jehož používání Jiří Glabazňa dlouhodobě propagoval.

Po úspěšném splnění úkolu následovalo tradiční hasičské rozloučení.

Kolegové jej důkladně osprchovali vodou a pěnou. Na závěr přišlo dokonce kartáčování koštětem.

Humorný poslední zásah tak symbolicky uzavřel kariéru člověka, který významnou část profesního života věnoval rozvoji hasičského řemesla.

Pomáhal zavádět technologii, která umožňuje hasit jinak

Jiří Glabazňa patřil mezi významné propagátory hasicího systému Cold Cut Cobra v České republice.

Tato technologie využívá vysokotlaký vodní paprsek, který může s přídavkem abraziva pronikat některými stavebními konstrukcemi a umožnit následné hašení prostoru za překážkou.

Její výhodou je možnost zasahovat v určitých situacích z bezpečnějšího místa a účinněji využívat vodu.

Glabazňa byl členem celorepublikové odborné skupiny Cobra team a působil jako koordinátor této technologie u HZS Olomouckého kraje.

Podílel se také na školení dalších instruktorů a předával zkušenosti hasičům napříč republikou.

Jedním z příkladů praktického využití systému byl zásah při havárii cisteren s benzenem v Hustopečích nad Bečvou.

„Snažil jsem se o to, abychom systém využívali co nejvíce inovativně. Například jsme jej nasadili při výbuchu cisteren s benzenem v Hustopečích nad Bečvou, kde jsme s jeho pomocí vytvořili vstupy do vraků plných výbušné látky,“ uvedl zkušený velitel.

Důležitá pro něj nebyla jen záchrana, ale také omezení škod

Při zásazích prosazoval postupy, které měly kromě samotného zvládnutí mimořádné události také omezovat následné škody.

„Vždy jsem chtěl, abychom od zásahu odcházeli s co nejmenšími škodami. Aby po nás zůstal co nejmenší nepořádek a lidé v domě neměli spoušť,“ vysvětlil.

Právě tento přístup ukazuje, jak se moderní požární ochrana vyvíjí.

Úkolem hasičů není pouze dostat požár pod kontrolu, ale pokud to situace umožňuje, také chránit majetek před zbytečným poškozením.

Pomáhal při ničivých povodních v zahraničí

Během své kariéry se Jiří Glabazňa účastnil také mezinárodních záchranných operací.

Působil jako styčný důstojník při zahraničních misích a podílel se například na humanitární pomoci ve Slovinsku.

Významnou zkušeností pro něj byla pomoc Srbsku během rozsáhlých povodní.

Čeští hasiči tam nasadili velkokapacitní čerpací techniku a pomáhali chránit důležitou infrastrukturu.

„Byla to nejsilnější mise. Asi 14 dní jsme zachraňovali zatopené Srbsko. Čerpali jsme velkokapacitním čerpadlem vodu v elektrárně, aby neodstavila celé hospodářství v Srbsku od dodávek elektrické energie,“ vzpomínal.

Zkušenosti ze Srbska podle jeho slov ukázaly mimořádnou odvahu místních záchranářů, kteří často pracovali v nebezpečných podmínkách a s nedostatečným vybavením.

Za pomoc při povodních získal polské státní vyznamenání

Další významnou kapitolou byla jeho účast na záchranných operacích v Polsku.

Při rozsáhlých povodních na řece Visle velel českému odřadu nasazenému s velkokapacitním čerpadlem.

Rozsah katastrofy na něj silně zapůsobil.

„Přijeli jsme tam po povodních na řece Visle. Ze zatopených vesnic z vody trčely jen komíny a střechy,“ popsal.

Za svou činnost obdržel ocenění od polského ministra vnitra.

Společně s dalšími veliteli českých odřadů následně převzal z rukou tehdejšího polského prezidenta Bronisława Komorowského Zlatý záslužný kříž.

Tragická smrt kolegy ho přivedla k výcviku v extrémních podmínkách

Významnou součástí jeho profesní činnosti bylo také vzdělávání hasičů.

Podílel se na rozvoji výcviku ve flashover kontejneru ve výcvikovém středisku Hamry na Prostějovsku.

Flashover představuje nebezpečný jev, při kterém může v uzavřeném prostoru dojít k náhlému celkovému vzplanutí hořlavých materiálů.

Pro zasahující hasiče jde o mimořádně rizikovou situaci.

K zájmu o tuto problematiku jej přivedla osobní tragická zkušenost.

Při jednom ze zásahů zahynul jeho kamarád a kolega ze stanice Brno Lidická.

„To byla moje motivace: zjistit, jak se účinně bránit a jak z toho vyváznout, byť ta šance je při zásahu pramalá,“ vysvětlil Glabazňa.

Výcvik zaměřený na rozpoznávání nebezpečných jevů při požárech a správnou reakci zasahujících hasičů má zásadní význam pro jejich bezpečnost.

Za 31 lety služby zůstávají zkušenosti, které předal dalším

Jiří Glabazňa během své kariéry zasahoval u mimořádných událostí, pomáhal v zahraničí a podílel se na vzdělávání profesionálních i dobrovolných hasičů.

Jeho profesní odkaz proto nespočívá pouze v počtu odsloužených let.

Důležitou součástí jsou také znalosti a postupy, které předal svým kolegům.

HZS Olomouckého kraje mu při odchodu poděkoval za dlouholetou službu, zachráněné životy, odborný přínos i lidský přístup.

Poslední symbolický zásah s kobrou tak nebyl pouze humorným rozloučením.

Byl také připomínkou práce velitele, který pomáhal měnit způsob, jakým hasiči přistupují k náročným zásahům.

Příběh Jiřího Glabazni připomíná, že bezpečnost veřejnosti stojí nejen na moderní technice, ale především na zkušenostech, odborné přípravě a schopnosti hasičů předávat znalosti dalším generacím.

Právě kvalitní výcvik, správné používání technologií a důsledné dodržování bezpečnostních postupů pomáhají chránit životy zasahujících hasičů i obyvatel.