REKLAMA
vše o hasičích
na jednom místě...
Tísňové volání150 / 112

Oznámení

Informace a oznámení s dlouhodobou působností celostátního i regionálního obsahu.

14 čvc 2017

Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze. Hasičský seriál hasičů Pardubického kraje pro Vaši bezpečnost – 1 díl

Požáry v bytových a rodinných domech tvoří dle statistik HZS třetinu všech vzniklých požárů, při kterých je každoročně usmrceno několik osob, několik dalších desítek osob zraněno a hmotná škoda dosahuje výše až několika set miliónů korun. Hasiči z Pardubického kraje vnímají problematiku požární ochrany v bytových domech jako aktuální problém dnešní doby. „Abychom společně předešli podobné události, jako byl požár výškového obytného domu v západním Londýně, provádějí hasiči z HZS Pardubického kraje v rámci státního požárního dozoru, od roku 2014, požární kontroly v bytových domech. Celkem bylo do dnešního dne provedeno na území Pardubic, Holic a Přelouče na 250 požárních kontrol,“ říká plk. Mgr. Miloslava Vašák, vedoucí oddělení stavební prevence, kontrolní činnosti a ZPP HZS Pardubického kraje. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje dále pořádá na centrální stanici v Pardubicích každoročně několik seminářů na téma – Požární ochrana v bytových domech. Seminář je určen pro zástupce bytových družstev, měst a obcí a pro zástupce společenství vlastníků. Společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva (dále jen SVJ nebo BD), která mají na starosti zejména správu, provoz a opravy tzv. společných částí domů, jsou jako právnické osoby povinni zabezpečovat plnění povinností na úseku požární ochrany zejména v souladu s ustanovením § 2 zákona o požární ochraně. Programem semináře bývá: - problematika požární bezpečnosti staveb (změny užívání, přístavby, zateplování, výměna oken, zasklívání lodžií…) - problémy při požárních kontrolách aneb plnění základních povinností (instalace a kontroly provozuschopnosti hasicích přístrojů, hydrantových systémů, požárně bezpečnostních zařízení) - revize elektro, hromosvodů, plynu - volné únikové cesty, větrání únikových cest, volné nástupní plochy a jejich značení, značení hlavních uzávěrů vody, plynu a elektrické energie - ukládání hořlavých látek v bytech, ve sklepích a na půdách - používání spotřebičů, kontroly spalinových cest - příklady požárů, které se v bytových domech staly – statistika a příčiny vzniku požárů Z tohoto důvodu je dobré si připomenout několik zajímavých článků, které k dané problematice připravil mjr. Ing. Jan Novotný, HZS Pardubického kraje – územní odbor Svitavy, a které Vám každý čtvrtek, po dobu osmi týdnů, budeme na našem webu představovat. Náš seriál právě začíná: Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze 1. díl – Hořlavé předměty na chodbách a schodištích Bytové domy mají v drtivé většině případů pouze jedno schodiště, a to mnohdy slouží jako tzv. chráněná úniková cesta. V případě požáru je to jediná cesta k záchraně, jediná cesta pro přežití. Podle zákona o požární ochraně a jeho prováděcích předpisů nesmí být v těchto prostorách umístěny žádné hořlavé látky a žádné předměty, které by bránily evakuaci a záchraně osob nebo které by ztěžovaly požární zásah. Za porušení této povinnosti může být Hasičským záchranným sborem ČR udělena vlastníkovi domu pokuta až půl milionu korun. Přesto si mnozí občané pletou chodby a schodiště bytových domů se skladišti, komorami nebo dokonce relaxačními koutky (ostatně o tom vypovídají i přiložené fotografie pořízené v bytových domech). V případě požáru nejenže je znemožněna evakuace osob zataraseným schodištěm, ale může dojít i k přenosu požáru na tyto hořlavé předměty a šance na záchranu v takovém prostoru pak strmě klesá k nule. Chodíte kolem a říkáte si – „nebudu se s nikým hádat a budu radši dělat, že to nevidím?“ Děláte velkou chybu! Oheň ani jedovatý kouř se nebudou ptát: „Koho byla tato skříň, kočárek nebo křeslo? “ Nebudou pátrat po tom, kdo sem tyto věci uložil a jak dlouho tu jsou, nebudou hledat důvody…… Tihle dva zlí parťáci nemají svědomí a skutečně umí zabíjet. Vyvarovat se tragédii i pokutám lze přitom zcela jednoduše. Odpovědné osoby musí nekompromisně zajistit dodržování požárních předpisů a občané a spolubydlící se nesmí bát upozornit na tyto závady svého správce, domovníka nebo předsedu výboru. Když tyto odpovědné osoby nezajistí nápravu, mohou se občané obracet přímo na inspektory a komisaře oddělení prevence na každém územním odboru HZS Pardubického kraje nebo přímo na krajském ředitelství. Zdroj: mjr. Ing. Jan Novotný vrchní komisař – vedoucí odd. prevence HZS Pardubického kraje - územní odbor Svitavy
5
08 čvc 2017

Povodně

Povodně jsou přírodní katastrofy, které nám pravidelně prokazují, že jsou nejzávažnějšími mimořádnými událostmi s obrovskými následky a nedozírnými škodami, které mohou území České republiky postihnout. Přirozené povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Povodně byly, jsou a budou. Ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Od roku 1997, kdy o tragických následcích vypovídá zejména skutečnost, že bezprostředně na následky povodní zemřelo 49 osob (celkem pak 60) a celkové materiální škody dosáhly 62,6 miliard Kč, se toho ale hodně změnilo. Při povodni v roce 1997 se projevila nedostatečná připravenost příslušných orgánů státní správy a samosprávy při řešení jejích následků. Nebyly k dispozici plány ochrany před povodněmi, nebyly dostatečně stanoveny požadavky na bezpečnost vodních děl, koryta mnoha řek byla neudržovaná. Zároveň se ukázala nutnost koordinace provádění záchranných a povodňových prací a zejména nutnost koordinace nasazování sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému. Proto se tyto povodně nepochybně staly impulsem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů a prováděcích předpisů k nim, s cílem sjednotit působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy i práva a povinnosti právnických a fyzických osob při řešení problematiky ochrany před povodněmi, ale také při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací, při ochraně obyvatelstva, stejně tak jako při přípravě a řešení krizových situací. K 1. lednu 2000 tak nabyl účinnosti soubor důležitých zákonů tzv. „krizové“ legislativy, kterými jsou: • zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky; • zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů; • zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon); • zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Současně byla, prostřednictvím novelizace zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, převedena problematika oblasti civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra. K 1. lednu 2002 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který nově definoval problematiku ochrany před povodněmi. K 16. lednu 2002 nabyl účinnosti zákon č. 12/2002 Sb., zákon o státní pomoci při obnově území, který řeší poskytnutí státní finanční pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci. Dále se významným způsobem zvýšily technické možnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména nárůst hlásných profilů na vybraných vodních tocích a také se výrazným způsobem zlepšila informovanost obyvatel v záplavových územích a možnost jejich včasného varování. Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně. I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002.Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie. Vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany. Na základě těchto zkušeností přistoupil Hasičský záchranný sbor ČR k různým činnostem, které preventivní opatření zlepšují. 1. Zabezpečuje pravidelnou přípravu starostů a dalších určených pracovníků obcí s rozšířenou působností. 2. Poskytuje odborné a metodické pomoci obecním úřadům a zaměstnavatelům při organizování a provádění školení právnických a fyzických osob v rámci preventivně výchovné činnosti k problematice mimořádných událostí (cestou HZS krajů). 3. Podporuje a prosazuje začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky základních a středních škol. Připravuje a realizuje řadu preventivních programů, které občana informují o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení. Toto je jen ilustrační výčet toho, co všechno bylo po povodních v roce 1997 a 2002 realizováno a zlepšeno. To, že se nejednalo jen o zbytečné kroky, prokázaly následné povodně v roce 2006, které si již nevyžádaly žádné přímé oběti na životech. Zdroj: kpt. Mgr. Nicole Zaoralová tisková mluvčí MV- generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Foto: generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
REKLAMA
REKLAMA
23 čvn 2017

Jak důležité je správně nahlásit místo události

Už děti v mateřských a základních školách v Olomouckém kraji, které v rámci preventivně výchovné činnosti navštěvují hasiči, se učí, jak důležité je správně na tísňovou linku oznámit místo události. Pro záchranné složky je totiž klíčové vědět, kde se daná událost stala. Dokládá to i událost z dnešního rána (pátek 23. června 2017), kdy řidič oznamující požár na tísňovou linku uvedl, že jede po ulici Velkomoravské v Olomouci a za čerpací stanicí Shell v průmyslovém areálu vidí stoupat černý hustý dým. Než ho operátor tísňové linky stihl vytěžit, hovor se přerušil a jeho mobilní telefon zůstal nedostupný. Jenže - v Olomouci na ulici Velkomoravské jsou dvě čerpací stanice Shell a za oběma je průmyslový areál. Hasiči z požární stanice v Olomouci vyjeli se čtyřmi cisternami a vyšetřovatelským automobilem, tedy dlouhou kolonou hasičských vozidel, a jeli do průmyslového areálu k bližší čerpací stanici Shell. Tam však požár nenašli, a proto všichni přejeli ke druhé benzínové stanici Shell. Tam už požár objevili a plameny zlikvidovali. Požár zachvátil usazené zbytky zemědělských plodin v kovovém zásobníku, který zaměstnanci firmy rozřezávali. Škoda nevznikla žádná. Při oznámení události operátoři tísňových linek často naráží na neznalost oznamovatelů, jak správně mimořádnou událost na tísňovou linku oznámit. Lidé neví, podle jakých orientačních bodů přesně popsat místo mimořádné události. A přitom jich člověk kolem sebe má mnohem víc, než si myslí. Města Ve městech a vesnicích je situace relativně jednodušší, místo události se dá definovat přesnou adresou. Každá ulice je označena cedulí se svým názvem, stejně tak je každý dům označen číslem popisným, případně také číslem orientačním. V některých městech existuje i číselné označení sloupů veřejného osvětlení, v Olomouci aktuálně označování probíhá. Dalšími významnými orientačními body jsou školy, pošty, kostely, hřbitovy, benzinové stanice, obchodní centra nebo např. komíny, zastávky MHD. Silnice, dálnice Na dálnici je umístěn každého půl kilometru označník, podstatné je při oznamování události rovněž zmínit směr jízdy. Na silnicích nižších tříd jsou označeny číslem podjezdy nebo mosty. Rovněž každý železniční přejez má zezadu na výstražném sloupku umístěno písmeno P a za ním několik číslic. Přírodní prostředí V přírodním prostředí je určení přesné polohy složitější. Je možné využít turistického značení, nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. K přesnější orientaci v neznámém terénu slouží také památná místa (pomníky, kaple), vysílače, rozhledny nebo body záchrany. Nejpřesnější určení místa ve volné přírodě je pomocí GPS souřadnic (prostřednictvím GPS navigace nebo tzv. chytrých mobilních telefonů). Jak vypadají orientační body, jak je poznat a jasně a srozumitelně definovat při ohlašování mimořádné události Vám napoví i brožura „Víš, odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?“. por. Bc. Ing. Vladimíra Hacsiková mluvčí HZS Olomouckého kraje Foto: HZS Olomouckého kraje
21 čvn 2017

"Hrozí nebezpečí požárů" varují meteorologové i hasiči

V úterý 20. června jednotky hasičů vyjížděly k rovným 100 případům požárů, což je o 100 % více než dlouhodobý denní průměr. K největším patřil požár lesního porostu v Boru u Skutče. Český hydrometeorologický ústav vydal vzhledem k déletrvajícímu teplému a bezesrážkovému počasí výstrahu na zvýšené nebezpečí vzniku požárů pro kraje: Praha, Středočeský, Ústecký, Jihočeský, Karlovarský, Liberecký, Plzeňský a Jihomoravský a to až do odvolání nebo do změny charakteru počasí. Zvýšený počet požárů potvrzují i hasiči, kteří za poslední týden (14. 7. – 20. 7.) vyjeli k 508 událostem tohoto typu, což je více než 70 požárů denně. Dlouhodobý denní průměrný počet požárů čítá 49 požárů. V období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů se mimo jiné nesmí v lesích, parcích a jejich okolí do 50 metrů rozdělávat oheň a kouřit, v okolí polí, stohů sena a slámy platí tento zákaz na vzdálenost 100 metrů. Je zakázána zábavní pyrotechnika, ohňostroje i lampióny štěstí. V tomto období nesmí vyjet parní lokomotivy a je zakázáno jezdit jakýmkoliv motorovým vozidlem mimo komunikaci po polích i ve volné přírodě. Výjimku mají pouze zemědělské, lesní stroje a technika IZS. Teplé a suché počasí zvyšuje nebezpečí vzniku požárů nejen v přírodním prostředí. Oheň se může velice snadno vymknout kontrole a napáchat značné škody. Zde shrnujeme základní rady, jak nezpůsobit požár a neohrozit sebe i jiné: V přírodě se pokud možno vyhněte použití zdrojů otevřeného ohně (sirky, cigareta, zapalovač, vařič). Stačí málo, třeba nenápadná jiskra spadlá do jehličí, a můžete svou neopatrností způsobit požár. V lesích je celoročně zakázáno kouřit. Rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň je možné jen na místě vzdáleném minimálně 50 m od okraje lesa a v dostatečné vzdálenosti od budov a hořlavých materiálů. Oheň nikdy neroznášejte po okolí, např. na zapálení větvi. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně lze jen na vyhrazených místech, jinak může být udělena pokuta až do výše 15 000 Kč. Nikdy nerozdělávejte oheň na pasekách, v blízkosti křovin, ve vysoké trávě, poblíž zemědělských plodin a stohů. Od hořícího ohně neodcházejte, dohlížejte na něj, po skončení pálení jej důkladně zalijte vodou, vyhrabte zbytky dřeva, spáleniště s popelem překryjte vrstvou zeminy. Dodržujte zákaz vypalování trávy a porostů. Je to nelegální a velice nebezpečná činnost, za kterou vám hrozí pokuty až do výše 25 000 Kč. Spalování většího množství biologického odpadu na zahrádce předem nahlaste hasičům. Pozor na používání propanbutanového nebo lihového vařiče! Ty nesmíte ani na okamžik pustit z dozoru. Převržený nebo nestabilní vařič může snadno způsobit požár. Děti by neměly být ponechány u ohniště bez dozoru osoby starší 18 let. Zvlášť pozor na sezení a hry v přílišné blízkosti ohně, stačí málo a může dojít k vznícení šatů či ožehnutí. Pokud dojde ke vznícení šatů, chovejte se podle pravidla „Zastav se, lehni si a kutálej se!“. V případě, že se Vám situace vymkne kontrole, volejte hasiče na tísňové linky 150 nebo 112. Velké požáry posledních dní: HZS Pardubického kraje – Obrovské horko, členitý a kopcovitý terén, to vše ztěžovalo hasičům likvidaci požáru HZS Středočeského kraje - Od hořícího vozidla chytla stodola i přístavek rodinného domu HZS Plzeňského kraje - Požár hrabanky u obce Lažany HZS Karlovarského kraje - S požárem skládky odpadu bojovalo patnáct jednotek hasičů HZS Ústeckého kraje - Požár seníku v Tetčiněvsi okres Litoměřice Kontakt: kpt. Mgr. Nicole Zaoralová tisková mluvčí MV-generální ředitelství HZS ČR
REKLAMA
20 čvn 2017

Období nepříznivých klimatických podmínek je shodné s platnou výstrahou ČHMÚ

Na konci loňského roku vešlo v účinnost nové nařízení Plzeňského kraje (5/2016), kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. V minulosti období nepříznivých klimatických podmínek v kraji (tzv. období sucha) vyhlašoval a odvolával hejtman. Nově začátek období nastává v okamžiku, kdy Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zveřejní v rámci systému integrované výstražné služby výstrahu „nebezpečí požáru“ či „vysoké nebezpečí požáru“, a platí po celou dobu platnosti této výstrahy. Výstraha ČHMÚ k nahlédnutí ZDE. Na adrese http://www.infomet.cz/ lze sledovat i předpokládaný vývoj situace. Výstrahy jsou rovněž zveřejňovány v televizní předpovědi počasí. Pokud není v platnosti výstraha na „nebezpečí požáru“ nebo „vysoké nebezpečí požáru“, může na základě žádosti Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje období nepříznivých klimatických podmínek nastat dnem uvedeným v informaci hejtmana Plzeňského kraje o začátku období nepříznivých klimatických podmínek, stejným způsobem pak musí být i ukončeno. . . Pravidla chování V období nepříznivých klimatických podmínek se mimo jiné nesmí v lesích, parcích i jejich okolí do 50 metrů rozdělávat oheň a kouřit, v okolí stohů a polí s obilím je tento zákaz na vzdálenost 100 metrů. Je zakázána pyrotechnika, ohňostroje a dokonce lampióny i balónky štěstí. V tomto období nesmí vyjet parní lokomotiva a je zakázáno jezdit jakýmkoliv motorovým vozidlem mimo komunikaci po polích i ve volné přírodě. Výjimku mají pouze zemědělské a lesní stroje a technika IZS. Nařízení kraje č. 5/2016 dále upravuje podmínky pro rozdělávání otevřeného ohně, pro žně, pro dobu skladování pícnin, slámy, štěpky a podobně a vyjmenovává zakázané činnosti. Celé NK ke stažení zde.
16 čvn 2017

Žňové práce. Zvýšené riziko vzniku požárů Preventivní opatření snižují riziko vzniku požárů v letním období. 

Sklizeň obilovin v roce 2016 probíhala ve zvláště extrémních klimatických  podmínkách, a to v období zvýšeného a vysokého nebezpečí vzniku požárů. S ohledem na vývoj meteorologické situace v České republice je vysoká pravděpodobnost, že z důvodů vysokých teplot a minima vodních srážek budou žňové práce i v nadcházejícím období probíhat v období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Pokud nebudou přijata dostatečná preventivní opatření, která rizika vzniku a šíření  požárů  omezí  na přijatelnou  míru,  situace  bude  mít  značný  vliv  na  nárůst  škod při požárech a také velmi nepříznivý dopad na HZS krajů – vysoké náklady na likvidaci požárů, škody na technice jednotek požární ochrany a vysoké riziko ohrožení života a zdraví hasičů. Z tohoto důvodu Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky vydalo v roce 2016 metodickou pomůcku pro období žňových prací pro kraje, obce i samotné zemědělce, ve které je mimo jiné definována doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru, jako doba, kdy se klimatické podmínky vyznačují vysokou teplotou ovzduší, dlouhodobým  nedostatkem  srážek  a  s tím  související  nízkou vlhkostí v půdě a vegetaci ( viz. příloha). Jedná se zpravidla o dobu, po kterou je v platnosti výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen „ČHMÚ“) „nebezpečí požáru“ nebo „vysoké nebezpečí požáru“. Výstražná informace „nebezpečí požáru“, resp. „vysoké nebezpečí požáru“ se vydává, jestliže INP dosáhne hodnoty 4 (hrozí nebezpečí požárů o rozloze stovek m2 s dobou trvání řádově v desítkách hodin s doporučením: nerozdělávat oheň na volném prostranství nebo v přírodě), resp. 5 (hrozí nebezpečí požárů o rozloze několika ha s několikadenní dobou trvání s doporučením: v žádném případě nerozdělávat oheň na volném prostranství nebo v přírodě, dbát na maximální opatrnost zejména v těžko přístupných oblastech a v lesích) alespoň ve třech po sobě jdoucích dnech. ČHMÚ zpracovává předpověď nebezpečí požárů pro Českou republiku během vegetační sezóny, od dubna do října, v případě příznivých podmínek pro vznik požárů i před nebo po tomto období. Pojem „doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru“ je právně neurčitým pojmem. Pro zabezpečení plnění podmínek požární bezpečnosti v tomto období proto vydávají příslušné orgány krajů a obcí další předpisy, které upravují podrobnosti zejména v období zvýšeného nebezpečí vzniku požárů. Pro Zlínský kraj je to především „Nařízení Zlínského kraje č. 3/2012, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru ve znění Nařízení Zlínského kraje č. 1/2013 (dále jen „Nařízení“) a „Nařízení Zlínského kraje č. 6/2012, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení zdrojů vody k hašení požárů“. Obsahem Nařízení je především: •          vymezení doby a místa, kdy existuje zvýšené nebezpečí vzniku požáru, •          stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v období sklizně pícnin, obilovin,             slámy a úsušků, jejich posklizňové úpravy a skladování, •          stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany při provádění požárně             nebezpečných činností spojených s hospodařením v lesích a rozdělávání ohňů v             přírodním prostředí, •          stanovení podmínek k zabezpečení požární ochrany v období nepříznivých             klimatických podmínek a specifikace „zakázaných činností“, jako předpoklad pro             eliminaci vzniku a šíření požáru. Ze  zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) vyplývá, že každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a  zdraví  osob,  zvířata  a  majetek.  Mimo to však zákon o požární ochraně uvádí řadu dalších povinností pro právnické osoby a fyzické osoby na úseku požární ochrany, které jsou dále rozvedeny v prováděcí vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární  bezpečnosti  a  výkonu  státního  požárního  dozoru  (vyhláška  o  požární  prevenci) ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Podle míry požárního nebezpečí provozované činnosti jsou pak právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny dodržovat příslušná ustanovení zákona o požární ochraně, a to pro činnosti: a)  bez zvýšeného požárního nebezpečí povinnost dle ust. § 5 a 7 zákona o požární ochraně b)  se  zvýšeným  požárním  nebezpečím  dle ust. §  5,  6,  13,  16  a  16a  zákona  o  požární ochraně c)  s vysokým  požárním  nebezpečím dle ust. §  5,  6,  6a,  13,  16,  a  16a  zákona  o  požární      ochraně. Při  žňových  pracích  mohou  nastat  okolnosti,  kdy  tato  činnost  bude  splňovat podmínky pro začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím. Může se jednat o stav, kdy na základě aktuální meteorologické situace je plodina vysušena tak, že při kontaktu s jiným zdrojem zapálení (např. žhavý výfuk vozidla) může dojít ke vzniku požáru. V takovém případě je naplněna charakteristika činnosti, při níž se používá jiný zdroj zapálení v bezprostřední blízkosti hořlavých látek, a to ve smyslu ust. § 4 odst. 2 písm. f) zákona o požární ochraně. Provozovatel činnosti je povinen prostřednictvím osoby s odbornou způsobilostí v požární ochraně stanovit podmínky požární bezpečnosti, které budou pro danou činnost dostatečné k tomu, aby byla maximálně eliminována možnost vzniku požáru a a určí druhy a způsob zpracování a vedení pouze nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí.  Při provádění žňových prací dochází k velkému množství požárů, které mají celou řadu příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří: -          mechanické jiskry – např. náraz kamene o žací lištu kombajnu, -          kontakt výfuku s hořlavými látkami nebo odlétající jiskry z výfuků automobilů, -          smykové tření, které vzniká u strojů při jejich posuvném pohybu, -          technická  závada  na  zemědělské  technice  (kombajny,  traktory)  –  např.  prasklá             palivová hadička, -          nedbalost  při  používání  otevřeného  ohně  –  např.  odhozený  nedopalek  cigarety,             zakládání ohňů. Součástí prováděcí vyhlášky o požární prevenci je příloha č. 1, ve které jsou stanoveny bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných objektů, lesů a komunikací. Pol. Objekty nebo prostory Vzdálenost volného skladu sena/slámy v metrech 1. závody (sklady), v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují výbušné nebo lehce vznětlivé látky (např. celuloid, nitrocelulóza), nebo   na   volném   prostranství   se   uskladňují   snadno   hořlavé kapaliny (např. benzin, sirouhlík, aceton) 300 2. ostatní průmyslové závody, zemědělské závody a střediska, les 100 3. okrajové budovy souvislé zástavby obcí 50 4. veřejné komunikace 60 5. krajní koleje železničních tratí2 100 6. elektrické vedení o vysokém napětí 30 7. tuhé domovní odpady3 50 8. volný sklad sena a slámy4 50 1 Bezpečnostní vzdálenost se nestanoví u volných skladů sena a slámy do 50 m3. Tyto volné sklady se posuzují ve smyslu ČSN 73 0804. 2 Je-li kolej železniční tratí na náspu, zvětšuje se vzdálenost od volných skladů sena a slámy o dvojnásobek výšky náspu. Je-li volný sklad položen alespoň o 6 m výše než kolej železnice, smí se vzdálenost zmenšit až na 60 m. 3 Od činné hranice skládky. 4 Volný sklad sena a slámy muže mít objem nejvýše 4000 m3. Jako jeden volný sklad se posuzuje také souvislá skupina stohů, jejichž celkový objem je nejvýše 4000 m3. HZS ČR doporučuje k zajištění odpovídající úrovně požární bezpečnosti v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru následující opatření, která byla vyhodnocena na základě zkušeností z praxe, výkonu státního požárního dozoru a ze statistických dat: 1. Nerozdělávat ohně a neodhazovat hořící nebo doutnající předměty ve volné přírodě. 2. Nepálit klest a zbytky po těžbě na lesních pozemcích. 3. Neprovozovat pyrotechnické práce, ohňostroje a podobné činnosti (např. létající přání,     lampiony, pochodně). 4. Nespotřebovávat vodu z umělých a přírodních nádrží určených jako zdroje požární vody k    jiným účelům než k hašení požárů. 5. Zabezpečit technická a organizační opatření k zamezení styku hořlavých materiálů (např  . seno, sláma, prach) s horkými povrchy. 6. Zabezpečit, aby stroje a zařízení při sklizni, úpravě a skladování zemědělských plodin byly     provozovány a ošetřovány v souladu s návodem výrobce. 7. Vybavit žňovou techniku (veškerá technika používaná ke sklizni, převozu, odvozu, úpravě      polí) lapači jisker, lapači nemusí být vybavena, pokud je od výrobce provedena tak, že      nemůže dojít k výfuku žhavých částic. 8. Preventivně zkontrolovat žňovou techniku, především elektroinstalaci a palivovou    soustavu, promazat třecí plochy, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání    součástí a následnému požáru. 9. Vybavit žňovou techniku kromě hasicího přístroje instalovaného výrobcem ještě vodním     nebo pěnovým přenosným hasicím přístrojem s minimálním objemem hasiva 9 litrů. 10. Při nasazení žňové techniky mít na poli k dispozici samostatnou zemědělskou techniku,       kterou je možné použít k vytvoření ochranného pruhu proti přenosu požáru v šíři nejméně      10 metrů. Ochranný pruh musí být zbaven hořlavého materiálu v takové míře, aby        nemohlo dojít k přenosu požáru. U této techniky mít nepřetržitě přítomnu obsluhu, která        je poučena o tom, jak se zachovat v případě požáru a jak použít tuto techniku k zabránění        jeho šíření. Na poli o výměře 25 ha a větší, mít na poli k dispozici tuto techniku ve        dvojnásobném množství. 11. Zajistit přednostní zahájení sklizně dozrálých obilovin, řepky a GPS 5 porostů na       ohrožených místech (např. podél veřejných komunikací a železničních tratí) a místech, ze        kterých se může požár rozšířit do okolního prostředí (např. lesů) do vzdálenosti 10 m od        zdroje ohrožení nebo možného rozšíření. 12. V případě založení stohu na strništi, provést po naskladnění jeho oborání tak, aby vznikl       ochranný pruh proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m. 13. Při provádění sklizně obilovin, řepky a GPS 5 na poli, rozdělit pole ochranným pruhem        proti přenosu požáru na části o max. velikosti 25 ha (500 x 500 m) 14. Po sklizni vytvořit ochranné pruhy proti přenosu požáru v šíři nejméně 10 m, pokud       nebyla provedena již před sklizní (kolem pole) a dále se doporučuje zajistit po celém poli      „požární úseky“, tj. části pole oddělené od dalších částí ochrannými pruhy přiměřené šíře.        Dalším řešením je celé strniště zaorat. 15. Mít k dispozici na místě žňových prací vhodné funkční spojovací prostředky k přivolání      pomoci v případě požáru (radiostanice, „nabitý“ mobilní telefon apod.). 16. Stanovit základní taktický postup (např. písemně) při použití prostředků určených pro        provedení prvotních hasebních prací v případě vzniku požáru do příjezdu jednotek        požární ochrany a seznámit s ním příslušné osoby. 5 GPS (Ganzpflanzenschrot) – metoda sklizně celých rostlin systémem silážování drtě. 6 Plocha 25 ha byla zvolena s ohledem na zkušenosti a poznatky z požárů z roku 2015. Jedná se o plochu 500 x 500 m. Lineární rychlost šíření požáru za bezvětří po obilí na poli je cca 3,1m/min, lineární rychlost šíření po slámě a strništi na poli je cca 2,1 m/min. Z uvedených údajů je zřejmé, že do příjezdu jednotek požární ochrany může být rozšířen požár za bezvětří na ploše okolo 2000 m2. Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti nelze úplně zajistit bezvětří a sklizeň probíhá i za většího větru, lze předpokládat, že do příjezdu jednotek může být požár rozšířen i na plochu 10 000 - 15 000 m2. Proto nejdůležitějším prvotním úkonem na místě je provézt rychlé oborání místa požáru a oddělit prostory zasažené požárem od nezasažených. Vždy je však nutné dodržovat podmínky stanovené v právním předpisu kraje nebo obce, ve kterém jsou zohledněna místní specifika. V tomto případě se pak jedná o závazná stanovení. Připravila: por.Ing. Erika Grebeníčková, KŘ HZS ZLK, oddělení kontrolní činnosti Související dokumenty Metodická_pomůcka.pdf Velikost souboru:1,6 MB / formát PDF

Vybrat region

Hasiči z regionu hrají klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti obyvatel i majetku. Nejenže vyjíždějí k požárům, dopravním nehodám a přírodním katastrofám, ale často se zapojují také do preventivních akcí, školení a komunitních aktivit. Mnozí z nich jsou dobrovolníci, kteří obětují svůj čas ve prospěch druhých. Jejich práce vyžaduje odvahu, rychlé rozhodování a dobrou fyzickou kondici. Díky jejich nasazení a profesionalitě si získávají respekt a důvěru veřejnosti napříč celým regionem.

REKLAMA



Nejnovější články

výběr nejnovějších aktuálních informací o zásazích a událostech hasičů z Česka. Přes tlačítko můžete přejít do sekce kde naleznete průběžně denně nejnovější zprávy o „hasičských“ akcích a činnostech jak nám je poskytují tiskové odbory HZS z jednotlivých krajů Česka, informace z Generálního ředitelství HZS ČR
 

Přejít na nejnovější články
Z regionu
04.09.2025 Policisté a hasiči připomněli řidičům, že alkohol za volant nepatří V Přerově proběhla dopravně-bezpečnostní akce, kde policisté i hasiči zdůrazňovali zákaz alkoholu za volantem a radili, jak zvládnout krizové situace na silnici. Zobrazit článek
Z regionu
04.09.2025 Střet vlaku s autem na přejezdu se obešel bez zranění Na železničním přejezdu v Uhersku se střetl osobní vlak s automobilem. Řidička stihla vystoupit a nikomu se nic nestalo. Ve vlaku cestovalo 240 osob. Zobrazit článek
Z regionu
04.09.2025 Hasiči zachraňovali zvířata v obtížných situacích Hasiči v Jeseníku a u Přerova zasahovali u dvou zvířat v ohrožení. Čápa vytáhli z hluboké jímky, srnku vysvobodili z pletiva. Zobrazit článek
Z regionu
04.09.2025 Hasiči zasahovali po srážce auta a motocyklu na Smíchově Na Smíchově se střetlo osobní auto s motocyklem. Hasiči zajistili místo, provedli protipožární opatření a zasypali uniklé provozní kapaliny. Zobrazit článek
REKLAMA
Nahoru