Oznámení

27 čvc 2017

Hasicí přístroje - jejich umisťování a provádění kontrol

Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze 3. díl Přenosné hasicí přístroje jsou naprosto nenahraditelným pomocníkem při prvotním hasebním zásahu. S jejich pomocí se často podaří požár zlikvidovat v úplném počátku a nedojde tak k jeho rozšíření a napáchání mnohonásobně větších škod. Mezi obyvateli i vlastníky bytových domů je však bohužel rozšířen mylný názor, že v tomto typu staveb hasicí přístroje být nemusí. Opak je však pravdou, a pokud hasicí přístroje v bytovém domě skutečně nejsou instalovány, dopouští se vlastník domu porušení zákona o požární ochraně! Přenosné hasicí přístroje (PHP) musí být podle vyhlášky o požární prevenci instalovány v těch podlažích, které neslouží k bydlení. Tedy zpravidla v prostorách domovních sklepů a na půdách, které slouží jako sklady nebo sušárny prádla apod. Na každých započatých 200 m2 podlahové plochy každého podlaží se instaluje jeden PHP. U budov projektovaných po roce 1976 je návrh umístění PHP součástí projektu. Hasicí přístroje se pak umisťují v souladu s ním. U bytových domů se zpravidla volí nejběžnější PHP práškové s náplní 6 kg. Hasicí schopnost je dostatečná, aby byl uhašen televizor, počítač, elektromotor, rozvaděč, nebo hořící fritovací hrnec či pánev. Hasicí přístroje se v bytových domech instalují bez ohledu na to, zda jsou v domě požární hydranty či nikoliv. Omylem je myslet si že pokud „mám v domě hydranty, hasičáky mít už nemusím“. PHP se umisťují tak, aby byly trvale volně dostupné a rukojeť byla nejvýše 150 cm nad podlahou (doporučuje se spíše níže – tedy kolem 1 m). Pokud je přístroj instalován ve skrytém prostoru (např. za dveřmi sklepa) označuje se jeho umístění příslušnou tabulkou. Laická kontrola hasicího přístroje se provádí jednou za 30 dní. Kontrola provozuschopnosti podle vyhlášky o požární ochraně prostřednictvím odborníka (lidově řečeno „revizáka“) se musí provést nejméně jednou ročně. Doklad o roční kontrole musí být uložen pro případ, že dojde k požáru a k použití PHP nebo jako doklad pro kontrolu provedenou Hasičským záchranným sborem kraje. Pokud v bytovém domě hasicí přístroje osazeny nejsou, jsou nesprávně umístěny nebo není prováděna jejich kontrola, jedná se o porušení zákona o PO a příslušný Hasičský záchranný sbor kraje může vlastníkovi domu udělit pokutu až do výše 250 tisíc Kč. Bližší podrobnosti o povinnostech právnických osob jsou uvedeny v zákoně o PO č. 133/1985 Sb. v platném znění a ve vyhlášce o požární prevenci č. 246/2001 Sb. mjr. Ing. Jan Novotný vrchní komisař – vedoucí odd. prevence HZS Pardubického kraje územní odbor Svitavy

26 čvc 2017

Vydávání oficiálních prohlášení HZS Jihočeského kraje

HZS Jihočeského kraje se v poslední době několikrát setkal s různými „výzvami, prohlášeními či letáky“, jejichž autorem jihočeský sbor není. Rádi bychom na tuto situaci reagovali. Podobné výzvy, které jsme objevili nejčastěji v bytových domech, obsahují informace nebo příkazy z oblasti požární ochrany. Nelze říci, že by napsané údaje byly vždy nepravdivé nebo v rozporu s legislativou. Problém je ten, že nejsou oficiálním stanoviskem HZS Jihočeského kraje, zneužívají znak HZS ČR, jméno jihočeského sboru a často i signifikaci. Jakým postupem vydává HZS Jihočeského kraje svá oficiální prohlášení? Naprostá většina všech prohlášení, rad, výzev a doporučení pro obyvatelstvo je po schválení příslušnými služebními funkcionáři vydávána cestou tiskové mluvčí. Jsou rozesílána médiím a zároveň zveřejňována na webových stránkách HZS Jihočeského kraje www.hzsjck.cz, kde jsou trvale k vyhledání (HZS Jihočeského kraje nevyužívá žádnou ze sociálních sítí). Ostatní prohlášení či doporučení pro veřejnost mohou být realizována cestou některých dalších příslušníků HZS Jihočeského kraje, kteří využívají cestu přes orgány státní správy a samosprávy. Pro obě skupiny vydávaných prohlášení platí, že jsou na hlavičkovém papíře, se schváleným záhlavím a signifikací, kde je jasně patrné, kdo konkrétně dané prohlášení zpracoval. V napodobeninách, které jsme objevili, jsou všechny tyto insignie včetně znaku HZS ČR zneužity a autoři těchto výzev nepostupují dle platných zákonů. Pokud se setkáte s výzvou či prohlášením, které Vás bude nabádat k určitému jednání, a nebudete si jisti, zda se jedná o oficiální prohlášení jihočeského profesionálního sboru, obraťte se na níže uvedený kontakt. Zdroj: Vendula Matějů, tisková mluvčí - HZS Jihočeský kraj Foto: HZS Jihočeský kraj

20 čvc 2017

Požární ochrana v bytových domech

Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze. Hasičský seriál pro vaší bezpečnost - 2 díl Každý bytový dům by měl mít „svého“ preventistu PO – vyplatí se! Požár v Grenfell Tower to potvrzuje Bytové domy jsou v převážné většině případů ve vlastnictví právnických osob. Mohou to být bytová družstva, společenství vlastníků jednotek ale obchodní společnosti či jiné firmy. Mnozí ze statutárních zástupců vlastníků domů si ovšem neuvědomují, že i na ně se vztahuje povinnost podle § 5) odst. 1, písm. e) zákona o PO, tedy pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné nedostatky. Obecně platí, že kontroly se musí provádět prostřednictvím preventisty požární ochrany, požárního technika nebo odborně způsobilé osoby (OZO). Vyhláška o požární prevenci v daném případě není zcela jednoznačná, neboť právě na bytové domy se při její tvorbě jaksi pozapomnělo. Není tedy zcela zřejmé, zda bytový dům mít preventistu PO musí či nikoliv. Na základě dlouholeté praxe však důrazně doporučuji, aby tato činnost sjednána byla bez ohledu na přesné znění právních předpisů. Preventistu PO nebo požárního technika zajišťuje vlastník domu, nebo správce – podle vzájemné dohody. Vlastní kontrola je totiž vždy nejefektivnější a nejúčinnější bez ohledu na činnost státních a dozorových orgánů nebo hrozby pokut. Žádný úředník ani státní úřad nemůže v konečném důsledku zajistit požární bezpečnost v bytovém domě, divadle nebo výrobním závodě, pokud není zájem ze strany provozovatele. Pokuty jsou trestem, ale ne skutečnou prevencí. Nejlépe to vidíme na případu požáru bytového domu Grenfell Tower v Londýně. Dlouho dopředu se vědělo, že hrozí nebezpečí a následky mohou být tragické, ale ani státní orgány, ani správce, ani vlastník stavby pro požární bezpečnost nic neudělali. A tato nečinnost vyústila v tragédii, která dříve či později musela přijít. Preventista PO, požární technik, nebo OZO nejméně jednou ročně musí provést tzv. preventivní požární prohlídku ve všech společných a nebytových prostorách domu a pořídit záznam o preventivní požární prohlídce, ve které uvede všechny zjištěné skutečnosti a závady a stanoví termíny a osoby odpovědné za jejich odstranění. Tím se zajistí, že z hlediska požární ochrany „bude dům v pořádku“. V převážné většině případů tyto preventivní požární prohlídky zajišťuje správce domu na základě mandátní nebo obdobné smlouvy s vlastníkem. Jsou však známy i případy, že správce tuto činnost nezjistí a povinnosti §5 zákona o PO plněny nejsou. Hasičský záchranný sbor ČR může v podobných případech podle zákona o PO udělit pokutu až do výše 250 tisíc korun, což je částka, která může pro menší družstvo nebo společenství vlastníků domu znamenat velmi vážný problém. Aby se takovýmto nepříjemnostem i pokutě předešlo, je vhodné, aby každý statutární zástupce vlastníka domu (předseda družstva, předseda výboru apod.) prověřil zda „jeho“ správce tyto preventivní požární prohlídky zajišťuje a dále zkontroloval, zda jsou odstraňovány zjištěné závady. Pokud se v této věci zjistí nějaké pochybení nebo zanedbání, je třeba neprodleně zajistit nápravu – pokud možno dříve, než dojde k požáru a než tyto nesrovnalosti odhalí požární komisař nebo inspektor při kontrole. Bližší podrobnosti o povinnostech právnických osob jsou uvedeny v zákoně o PO č. 133/1985 Sb., a vyhlášce o požární prevenci č. 246/2001 Sb. mjr. Ing. Jan Novotný vrchní komisař – vedoucí odd. prevence HZS Pardubického kraje územní odbor Svitavy

19 čvc 2017

Rozhodnutí hejtmana Jihomoravského kraje o vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru

Hasičských záchranný sbor Jihomoravského kraje a Krajský úřad Jihomoravského kraje informují, že hejtman Jihomoravské kraje rozhodl o vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti od 18:00 hodin dne 18. července 2017 do odvolání a platí pro území celého Jihomoravského kraje. Doba zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je vyhlašována z důvodu nadměrného sucha způsobeného dlouhodobým nedostatkem srážek. V období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru je v místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru zakázáno: rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň, kouřit, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, používat zábavnou pyrotechniku a jiné obdobné výrobky. Místem se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru v období nadměrného sucha se rozumí: lesní porosty a jejich bezprostřední okolí do vzdálenosti 50 m, suché travní porosty, plochy zemědělských kultur. Úterý, 18. červenec 2017 Zdroj: HZS Jihomoravského kraje

14 čvc 2017

Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze. Hasičský seriál hasičů Pardubického kraje pro Vaši bezpečnost – 1 díl

Požáry v bytových a rodinných domech tvoří dle statistik HZS třetinu všech vzniklých požárů, při kterých je každoročně usmrceno několik osob, několik dalších desítek osob zraněno a hmotná škoda dosahuje výše až několika set miliónů korun. Hasiči z Pardubického kraje vnímají problematiku požární ochrany v bytových domech jako aktuální problém dnešní doby. „Abychom společně předešli podobné události, jako byl požár výškového obytného domu v západním Londýně, provádějí hasiči z HZS Pardubického kraje v rámci státního požárního dozoru, od roku 2014, požární kontroly v bytových domech. Celkem bylo do dnešního dne provedeno na území Pardubic, Holic a Přelouče na 250 požárních kontrol,“ říká plk. Mgr. Miloslava Vašák, vedoucí oddělení stavební prevence, kontrolní činnosti a ZPP HZS Pardubického kraje. Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje dále pořádá na centrální stanici v Pardubicích každoročně několik seminářů na téma – Požární ochrana v bytových domech. Seminář je určen pro zástupce bytových družstev, měst a obcí a pro zástupce společenství vlastníků. Společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva (dále jen SVJ nebo BD), která mají na starosti zejména správu, provoz a opravy tzv. společných částí domů, jsou jako právnické osoby povinni zabezpečovat plnění povinností na úseku požární ochrany zejména v souladu s ustanovením § 2 zákona o požární ochraně. Programem semináře bývá: - problematika požární bezpečnosti staveb (změny užívání, přístavby, zateplování, výměna oken, zasklívání lodžií…) - problémy při požárních kontrolách aneb plnění základních povinností (instalace a kontroly provozuschopnosti hasicích přístrojů, hydrantových systémů, požárně bezpečnostních zařízení) - revize elektro, hromosvodů, plynu - volné únikové cesty, větrání únikových cest, volné nástupní plochy a jejich značení, značení hlavních uzávěrů vody, plynu a elektrické energie - ukládání hořlavých látek v bytech, ve sklepích a na půdách - používání spotřebičů, kontroly spalinových cest - příklady požárů, které se v bytových domech staly – statistika a příčiny vzniku požárů Z tohoto důvodu je dobré si připomenout několik zajímavých článků, které k dané problematice připravil mjr. Ing. Jan Novotný, HZS Pardubického kraje – územní odbor Svitavy, a které Vám každý čtvrtek, po dobu osmi týdnů, budeme na našem webu představovat. Náš seriál právě začíná: Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze 1. díl – Hořlavé předměty na chodbách a schodištích Bytové domy mají v drtivé většině případů pouze jedno schodiště, a to mnohdy slouží jako tzv. chráněná úniková cesta. V případě požáru je to jediná cesta k záchraně, jediná cesta pro přežití. Podle zákona o požární ochraně a jeho prováděcích předpisů nesmí být v těchto prostorách umístěny žádné hořlavé látky a žádné předměty, které by bránily evakuaci a záchraně osob nebo které by ztěžovaly požární zásah. Za porušení této povinnosti může být Hasičským záchranným sborem ČR udělena vlastníkovi domu pokuta až půl milionu korun. Přesto si mnozí občané pletou chodby a schodiště bytových domů se skladišti, komorami nebo dokonce relaxačními koutky (ostatně o tom vypovídají i přiložené fotografie pořízené v bytových domech). V případě požáru nejenže je znemožněna evakuace osob zataraseným schodištěm, ale může dojít i k přenosu požáru na tyto hořlavé předměty a šance na záchranu v takovém prostoru pak strmě klesá k nule. Chodíte kolem a říkáte si – „nebudu se s nikým hádat a budu radši dělat, že to nevidím?“ Děláte velkou chybu! Oheň ani jedovatý kouř se nebudou ptát: „Koho byla tato skříň, kočárek nebo křeslo? “ Nebudou pátrat po tom, kdo sem tyto věci uložil a jak dlouho tu jsou, nebudou hledat důvody…… Tihle dva zlí parťáci nemají svědomí a skutečně umí zabíjet. Vyvarovat se tragédii i pokutám lze přitom zcela jednoduše. Odpovědné osoby musí nekompromisně zajistit dodržování požárních předpisů a občané a spolubydlící se nesmí bát upozornit na tyto závady svého správce, domovníka nebo předsedu výboru. Když tyto odpovědné osoby nezajistí nápravu, mohou se občané obracet přímo na inspektory a komisaře oddělení prevence na každém územním odboru HZS Pardubického kraje nebo přímo na krajském ředitelství. Zdroj: mjr. Ing. Jan Novotný vrchní komisař – vedoucí odd. prevence HZS Pardubického kraje - územní odbor Svitavy

5

08 čvc 2017

Povodně

Povodně jsou přírodní katastrofy, které nám pravidelně prokazují, že jsou nejzávažnějšími mimořádnými událostmi s obrovskými následky a nedozírnými škodami, které mohou území České republiky postihnout. Přirozené povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Povodně byly, jsou a budou. Ochrana před povodněmi nebude nikdy absolutní. Od roku 1997, kdy o tragických následcích vypovídá zejména skutečnost, že bezprostředně na následky povodní zemřelo 49 osob (celkem pak 60) a celkové materiální škody dosáhly 62,6 miliard Kč, se toho ale hodně změnilo. Při povodni v roce 1997 se projevila nedostatečná připravenost příslušných orgánů státní správy a samosprávy při řešení jejích následků. Nebyly k dispozici plány ochrany před povodněmi, nebyly dostatečně stanoveny požadavky na bezpečnost vodních děl, koryta mnoha řek byla neudržovaná. Zároveň se ukázala nutnost koordinace provádění záchranných a povodňových prací a zejména nutnost koordinace nasazování sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému. Proto se tyto povodně nepochybně staly impulsem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů a prováděcích předpisů k nim, s cílem sjednotit působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy i práva a povinnosti právnických a fyzických osob při řešení problematiky ochrany před povodněmi, ale také při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací, při ochraně obyvatelstva, stejně tak jako při přípravě a řešení krizových situací. K 1. lednu 2000 tak nabyl účinnosti soubor důležitých zákonů tzv. „krizové“ legislativy, kterými jsou: • zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky; • zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů; • zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon); • zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Současně byla, prostřednictvím novelizace zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, převedena problematika oblasti civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra. K 1. lednu 2002 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který nově definoval problematiku ochrany před povodněmi. K 16. lednu 2002 nabyl účinnosti zákon č. 12/2002 Sb., zákon o státní pomoci při obnově území, který řeší poskytnutí státní finanční pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci. Dále se významným způsobem zvýšily technické možnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména nárůst hlásných profilů na vybraných vodních tocích a také se výrazným způsobem zlepšila informovanost obyvatel v záplavových územích a možnost jejich včasného varování. Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně. I díky těmto změnám, se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002.Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie. Vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany. Na základě těchto zkušeností přistoupil Hasičský záchranný sbor ČR k různým činnostem, které preventivní opatření zlepšují. 1. Zabezpečuje pravidelnou přípravu starostů a dalších určených pracovníků obcí s rozšířenou působností. 2. Poskytuje odborné a metodické pomoci obecním úřadům a zaměstnavatelům při organizování a provádění školení právnických a fyzických osob v rámci preventivně výchovné činnosti k problematice mimořádných událostí (cestou HZS krajů). 3. Podporuje a prosazuje začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do výuky základních a středních škol. Připravuje a realizuje řadu preventivních programů, které občana informují o možných mimořádných událostech a správných postupech v případě ohrožení. Toto je jen ilustrační výčet toho, co všechno bylo po povodních v roce 1997 a 2002 realizováno a zlepšeno. To, že se nejednalo jen o zbytečné kroky, prokázaly následné povodně v roce 2006, které si již nevyžádaly žádné přímé oběti na životech. Zdroj: kpt. Mgr. Nicole Zaoralová tisková mluvčí MV- generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Foto: generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

04 čvc 2017

Pravidelná zkouška sirén i ve svátek

Ve středu 5. července 2017 od 12.00 do 12.15 hodin i přesto, že slavíme státní svátek – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, bude provedena pravidelná zkouška sirén. Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění obyvatelstva se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování a vyrozumění. Pro zkoušku systému se používá tzv. zkušební tón. Jedná se o táhlý nepřerušovaný tón sirény trvající 140 vteřin. Vysílá-li tento signál elektronická siréna nebo místní rozhlas zapojený do systému varování a vyrozumění bude následně vysílána verbální informace: "Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén. Zkouška sirén". Jednotný systémy varování a vyrozumění společně s informováním hromadnými informačními prostředky umožňuje včasné a plošné informování osob o hrozícím nebo vzniklém nebezpečí. Zdroj: kpt. Mgr. Nicole Zaoralová tisková mluvčí MV- generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

30 čvn 2017

Výzva k dárování krve od FBI VŠB-TU Ostrava

Dne 28. 2. 2017 v rámci „Krevní výzvy“ přijal pan prof. Ing. Pavel Poledňák, PhD., děkan Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB-TUO, pomyslnou štafetu od pana doc. Ing. Iva Hlavatého, Ph.D., děkana Fakulty strojní VŠB-TU Ostrava. Fakulta bezpečnostního inženýrství si dovoluje tímto vyzvat všechny studenty, pedagogy a ostatní zaměstnance k darování krve. Těšíme se na všechny šlechetné dárce dne 17. 10. 2017 v Krevním centru Fakultní nemocnice Ostrava-Poruba. Podrobnější informace budou zveřejněny v rámci kampaně během měsíce září 2017. FBI VŠB-TU Ostrava

23 čvn 2017

Jak důležité je správně nahlásit místo události

Už děti v mateřských a základních školách v Olomouckém kraji, které v rámci preventivně výchovné činnosti navštěvují hasiči, se učí, jak důležité je správně na tísňovou linku oznámit místo události. Pro záchranné složky je totiž klíčové vědět, kde se daná událost stala. Dokládá to i událost z dnešního rána (pátek 23. června 2017), kdy řidič oznamující požár na tísňovou linku uvedl, že jede po ulici Velkomoravské v Olomouci a za čerpací stanicí Shell v průmyslovém areálu vidí stoupat černý hustý dým. Než ho operátor tísňové linky stihl vytěžit, hovor se přerušil a jeho mobilní telefon zůstal nedostupný. Jenže - v Olomouci na ulici Velkomoravské jsou dvě čerpací stanice Shell a za oběma je průmyslový areál. Hasiči z požární stanice v Olomouci vyjeli se čtyřmi cisternami a vyšetřovatelským automobilem, tedy dlouhou kolonou hasičských vozidel, a jeli do průmyslového areálu k bližší čerpací stanici Shell. Tam však požár nenašli, a proto všichni přejeli ke druhé benzínové stanici Shell. Tam už požár objevili a plameny zlikvidovali. Požár zachvátil usazené zbytky zemědělských plodin v kovovém zásobníku, který zaměstnanci firmy rozřezávali. Škoda nevznikla žádná. Při oznámení události operátoři tísňových linek často naráží na neznalost oznamovatelů, jak správně mimořádnou událost na tísňovou linku oznámit. Lidé neví, podle jakých orientačních bodů přesně popsat místo mimořádné události. A přitom jich člověk kolem sebe má mnohem víc, než si myslí. Města Ve městech a vesnicích je situace relativně jednodušší, místo události se dá definovat přesnou adresou. Každá ulice je označena cedulí se svým názvem, stejně tak je každý dům označen číslem popisným, případně také číslem orientačním. V některých městech existuje i číselné označení sloupů veřejného osvětlení, v Olomouci aktuálně označování probíhá. Dalšími významnými orientačními body jsou školy, pošty, kostely, hřbitovy, benzinové stanice, obchodní centra nebo např. komíny, zastávky MHD. Silnice, dálnice Na dálnici je umístěn každého půl kilometru označník, podstatné je při oznamování události rovněž zmínit směr jízdy. Na silnicích nižších tříd jsou označeny číslem podjezdy nebo mosty. Rovněž každý železniční přejez má zezadu na výstražném sloupku umístěno písmeno P a za ním několik číslic. Přírodní prostředí V přírodním prostředí je určení přesné polohy složitější. Je možné využít turistického značení, nadzemní elektrické vedení velmi vysokého napětí, vodní toky a nádrže. K přesnější orientaci v neznámém terénu slouží také památná místa (pomníky, kaple), vysílače, rozhledny nebo body záchrany. Nejpřesnější určení místa ve volné přírodě je pomocí GPS souřadnic (prostřednictvím GPS navigace nebo tzv. chytrých mobilních telefonů). Jak vypadají orientační body, jak je poznat a jasně a srozumitelně definovat při ohlašování mimořádné události Vám napoví i brožura „Víš, odkud voláš o pomoc na tísňovou linku 112?“. por. Bc. Ing. Vladimíra Hacsiková mluvčí HZS Olomouckého kraje Foto: HZS Olomouckého kraje

Hasicí přístroje - jejich umisťování a provádění kontrol

Vydávání oficiálních prohlášení HZS Jihočeského kraje

Požární ochrana v bytových domech

Rozhodnutí hejtmana Jihomoravského kraje o vyhlášení doby zvýšeného nebezpečí vzniku požáru

Požární ochrana v bytových domech aneb Ruská ruleta o život i o peníze. Hasičský seriál hasičů Pardubického kraje pro Vaši bezpečnost – 1 díl

Povodně

Pravidelná zkouška sirén i ve svátek

Výzva k dárování krve od FBI VŠB-TU Ostrava

Jak důležité je správně nahlásit místo události

Vybrat region

Nejnovější články