Jednou z činností, kterou v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině zajišťuje Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje, je psychosociální pomoc a pomoc duchovní.
Pracoviště poskytující psychosociální pomoc je umístěno do prostoru, kde běženci mohou odpočívat. Je zde možnost občerstvení a dětský koutek. V tomto prostoru Ukrajinci čekají na registraci a mohou, jak oni naše psychosociální pracovníky ve větším klidu oslovit, tak stejně i naši interventi mají zde lepší možnost oslovovat je.
V případě, že běženci mají zájem či potřebu, psycholog HZS Jihočeského kraje, členové týmu posttraumatické péče jihočeského profesionálního sboru, proškolení dobrovolníci z neziskového sektoru nabízejí psychosociální pomoc, ke které je připraven informační materiál v latince i azbuce. Do tohoto týmu se průběžně připojují další dobrovolníci se zkušeností s poskytováním krizové intervence a lidé mluvící česky i ukrajinsky, kteří psychosociálním pracovníkům pomáhají překlenout jazykovou bariéru.
V informačním materiálu jsou stručně uvedeny typické reakce, které může prožívat každý člověka zasažený velkým neštěstím. Hodně sledovány jsou samozřejmě i válkou zasažené děti. I tomuto tématu je věnován informační leták. V centru jsou pro nejmenší připraveny dětská autíčka a plyšové hračky, které si děti mohou brát podle libosti. Členové psychosociálního týmu nabízejí také potravinové či hygienické balíčky.
Součástí psychosociální pomoci je i možnost vyplnění formulářů na monitoring psychosociálních a humanitárních potřeb, který byl přeložen do ukrajinštiny. Zájem o vyplnění monitorovacích formulářů není až takový, počítáme ho v desítkách denně. Vyplněním dotazníku se běženci dostanou k dalším možnostem následné psychosociální pomoci, které jim budou nabízeny.
Obrovskou pomocí pro uprchlíky je trvalá přítomnost jednoho až dvou duchovních. HZS Jihočeského kraje má svého duchovního poradce z Římskokatolické farnosti Vlachovo Březí, který je na letišti téměř každý den a stejně tak jako psychosociální pracovníci se pohybuje mezi běženci a vede s nimi přímé rozhovory. Zároveň koordinuje zapojení dalších duchovních z římskokatolické církve, řeckokatolické církve a jiných křesťanských církví. Každému, kdo potřebuje pomoci, a nebo si není jistý, zda nebude pomoc potřebovat v dalších dnech, dávají kontakty a informace o charitativních organizacích či duchovních.
Každý den jsou v asistenčním centru pomoci dva jihočeští příslušníci z týmu posttraumatické péče. Třetím psychosociálním pracovníkem je zástupce spolupracujících organizací, jako jsou například Český červený kříž, ADRA nebo další neziskové organizace.
S Ukrajinci se dorozumívají, jak jen se dá: česky, rusky, „nohama-rukama“. Pokud dojde na složitější situaci či řešení vážnější první psychické pomoci, je vždy k dispozici překladatel. Psycholog nebo intervent může také odvést osoby z prostoru terminálu, který je často zcela zaplněný lidmi, do klidnější místnosti a věnovat se jim ve větším soukromí.
Závažným případem, který naši interventi řešili, byla akutní reakce asi pětiletého kloučka s autismem. Psychosociální pracovnice z Červeného kříže si ho s jeho maminkou odvedla mimo terminál a podařilo se kloučka uklidnit. Každý den mají psychosociální pracovníci několik intervencí, ve kterých se snaží zmírnit u běženců projevy akutního stresu. Objevují se i první případy, kdy psycholog nebo interventi vyjeli za běženci poskytovat psychosociální pomoc do terénu.
Zdroj: HZS Jihomoravského kraje